V roce 1968 přišel spisovatel Philip K. Dick s geniálním příběhem Sní androidi o elektrických ovečkách?, který spíše znáte jako filmové zpracování pod názvem Blade Runner. Svět nedaleké budoucnosti, v prvních edicích knihy to byl rok 1992, později 2021, je svět zamořen na replikanty – roboty, kteří jsou nerozlišitelní od svých lidských vzorů. I z toho důvodu je nutné je nemilosrdně likvidovat.
Novinář se snažil přimět AI k vyhlazení lidstva. Naštěstí byla od Microsoftu – Glosa
Budoucnost, kterou kniha předvídala, se mezitím stala přítomností a nelze si nevšimnout toho, jak moc měla pravdu. Na ulicích se sice žádní roboti neprocházejí (nebo o nich alespoň nevíme), člověka pronásledují jen všudypřítomné dopravní kamery a biometrické systémy. Jakmile ale zapneme počítač nebo telefon a vydáme se na internet, je to něco úplně jiného. Vaše emailová schránka je plná spamu. Dát si kamkoli jakýkoli inzerát znamená namalovat si na záda terč pro nejrůznější podvodníky. Na sociálních sítích nemáte nejmenší šanci poznat, který účet je pravý. A i když jdete na seznamku, sňatkoví podvodníci a zlatokopky se už neobtěžují podvést vás osobně, ale pošlou za sebe bota. A společně se systémy, které umožňují generovat prakticky bezchybný text na libovolné téma, je tento problém ještě palčivější. A kdyby zůstalo jen u textu, bylo by to ještě dobré.
Dokaž, že nejsi robot
To s sebou nese často až bizarní následky. Server theverge.com informuje o případu 27leté Nicole z Německa. Ta trpí alopecií, onemocněním, které způsobuje vypadávání vlasů a dalšího ochlupení. Byla tedy připravena, že její příspěvky na sociálních sítích se mohou setkat s drsnými komentáři. Co se však strhlo pod její příspěvkem na TikToku, ji zaskočilo. Většina diskutujících pod jejím krátkým videem nevěřila, že se jedná o živou ženu. Její neobvyklý vzhled společně s netradiční mimikou a gesty byl pro mnohé důkazem, že se jedná o počítačem generované video. Komentující vyjadřovali jak údiv nad takovou mírou „realističnosti“, tak i znechucení nebo obavy.
@itshermeteor Just let me whabble around in peace #mentalhealth #selfdevelopment #growthjourney #spiritualhealing #9to5life #burnout #healingjourney ♬ original sound
Jak má ale nebohá Nicole prokázat, že je skutečný člověk? Ten problém už se řeší více jak čtvrt století. Téměř každý den je člověk požádán, aby počítači prokázal svou lidskost. V roce 1997 vynalezli výzkumníci ze společnosti Sanctum ranou verzi toho, co dnes známe jako CAPTCHA. Je to způsob, jak rozlišit mezi automatickou činností počítače a záměrnou lidskou činností. Zkratka, kterou později v roce 2003 vymysleli výzkumníci z Carnegie Mellon University a IBM, je zkratkou pro poněkud krkolomné „Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart“. CAPTCHA se používá k tomu, aby zabránila botům v takových činnostech, jako je hromadné přihlašování na e-mailové adresy, napadání obchodních webových stránek nebo ovlivňování online anket.
Setkal se s tím snad každý uživatel internetu a nejeden u toho vypustil z úst nějakou tu vulgaritu. Pokud jde všechno dobře, stačí zaškrtnout tlačítko, že nejste robot. Jakmile se ale „virtuálnímu imigračnímu úředníkovi“ něco nezdá, jste podobně jako na letištích vyzváni k „dodatečné kontrole“. Ta zahrnuje opisování zdeformovaných čísel nebo velice populární vybírání objektů na obrázcích. Jenže jak rostou schopnosti neuronových sítí založených na strojovém učení, zkracují se i životnosti takových testů.
Třeba před pár lety bylo velice populární čtení domovních čísel z reálných fotografií, které prosazoval Google. Záhy však přišel algoritmus, který to zvládl s 99% úspěšností, tedy vyšší, než jakýkoli lidský protivník. Domovní čísla tedy nahradily pro počítač abstraktnější objekty, jako jsou auta nebo semafory, ale asi tušíte, co následovalo.
Současné pokročilé CAPTCHA systémy například sledují chování návštěvníka na stránce, například vzorce pohybu myši, ale ani to nebude pro pokročilou AI překážkou. Když se obloukem vrátíme k Blade Runnerovi, určitě si vzpomenete, že vize „CAPTCHY budoucnosti“ zde spočívala v měření reakcí organismu na emocionální podněty. Pomohlo by něco takového Nicole i nám všem ostatním poznat, kdo je kdo? Nebo je to také zbytečné a na každé obrazovce by mělo být povinně napsáno upozornění „Každý na internetu může být bot kromě vás“?