Na první pohled to zní jako konspirační historka z internetu – klíště, jehož kousnutí vám způsobí alergii na maso. Přesto nejde o žádný mýtus, ale o vědecky potvrzený syndrom, který se označuje jako alfa-gal syndrom. Tento zvláštní druh alergie dokazuje, jak nevyzpytatelně může lidské tělo reagovat na podněty zvenčí. Stačí jedno kousnutí klíštěte druhu Lone star tick (klíště americké) a imunitní systém si začne myslet, že běžné maso ze savců je nebezpečné.
Co přesně se po kousnutí stane?
Klíště Amblyomma americanum, známé jako Lone Star tick, žije především v jihovýchodní části Spojených států. V jeho slinách se nachází molekula zvaná alfa-gal (galaktóza-α-1,3-galaktóza), která se běžně vyskytuje ve tkáních savců – tedy i v mase, mléce nebo želatině. Když klíště člověka kousne, tato látka se dostane do krevního oběhu a tělo ji vyhodnotí jako cizorodou. Výsledek? Imunitní systém si proti ní vytvoří protilátky. Od té chvíle reaguje i na potraviny, které obsahují stejnou molekulu – především na hovězí, vepřové nebo jehněčí maso.
Alergie, která přichází se zpožděním
Na rozdíl od většiny potravinových alergií se reakce na alfa-gal neobjevuje hned po jídle, ale často až po několika hodinách. Typickými příznaky jsou kopřivka, otoky, bolesti břicha, zvracení nebo i těžká anafylaxe. Právě opožděný nástup potíží je důvodem, proč lékaři tuto alergii dlouho nerozpoznávali – pacienti totiž zpočátku netušili, že příčinou může být večerní steak.
- inkubační doba: 3–6 hodin po jídle
- nejčastější projevy: vyrážka, otok rtů, průjem, dušnost
- riziková oblast: jih a východ USA, ale vzácně i Evropa
Trvalá nebo dočasná?
Přestože se často píše, že jde o alergii „na celý život“, skutečnost je mírnější. U části pacientů se přecitlivělost časem snižuje – obvykle v případě, že nedojde k dalšímu kousnutí klíštětem. Studie ukazují, že hladina protilátek může po několika letech klesnout natolik, že člověk maso opět snese. U jiných však zůstává alergie trvalá a jediným řešením je vyhýbat se savčím produktům.
Zajímavé je, že drůbeží a rybí maso alergii nevyvolává, protože molekulu alfa-gal neobsahuje. Lidé s tímto syndromem tedy často přecházejí na rybí či vegetariánskou stravu.
Jak se dá alfa-gal syndrom potvrdit?
Diagnózu lze stanovit laboratorním testem z krve, který měří přítomnost protilátek IgE proti alfa-gal. Pokud je výsledek pozitivní, lékař doporučí eliminační dietu a v případě těžkých reakcí i adrenalinový autoinjektor pro pohotovostní použití. Léčba samotné příčiny zatím neexistuje – klíčem je prevence a ochrana před dalším kousnutím.
Evropa není výjimkou
Ačkoli je Lone Star tick původem z Ameriky, podobné reakce byly zaznamenány i v Evropě po kousnutí Ixodes ricinus – běžného evropského klíštěte. Výskyt je ale extrémně vzácný a zatím zůstává spíše kuriozitou než masovým fenoménem. I tak však ukazuje, jak náchylný je lidský imunitní systém a jak snadno ho může ovlivnit i zdánlivě nepatrný živočich, kterého si obvykle spojujeme spíše s boreliózou nebo encefalitidou.
