Klíšťata mohou přenášet řadu závažných onemocnění člověka i zvířat. Toto zdravotní riziko máme spojené především s návštěvou lesů, které jsou přirozeným prostředím výskytu klíšťat. Nicméně s klíšťaty a jimi přenášenými původci onemocnění se můžeme setkat i ve městech všude tam, kde je pro ně vhodné prostředí: v parcích, lesoparcích, zahradách či na hřbitovech. Vzhledem k tomu, že ve městech je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokoho napadne použít repelent před návštěvou parku, či zkontrolovat, zda nemáme přisáté klíště po návratu ze zahrady, představují prostory městské zeleně potenciální riziko infekce patogeny přenášenými klíšťaty.
Jak si ale udělat představu o tom, jak moc je pravděpodobné, že bylo klíště infikováno nějakou nemocí, kterou může přenést na člověka? S tím pomáhá projekt Klíšťata ve městě (klistatavemeste.vsb.cz), který zjišťuje, kolik klíšťat s v městských prostředí vlastně vyskytuje a jaké původce onemocnění zde mohou přenášet. Neméně důležitou součástí projektu je také snaha nalézt možnosti, jak výskyt klíšťat omezit tak, abychom si mohli návštěvu parku, či zahrady bez starostí užít.
V rámci projektu se průběžně sleduje aktivita klíšťat ve vybraných parcích a lesoparcích v Praze, Ostravě a Českých Budějovicích. Nárazově (jednou za sezónu) se pak sbírají klíšťata i ve všech 10 vybraných krajských městech v ČR.
V laboratořích pak pomocí analýzy DNA hledáme v klíšťatech bakterie, které mohou způsobovat závažná onemocnění člověka a zvířat. Konkrétně cílíme na bakterie způsobující Lymeskou boreliózu (Borrelia burgdorferi sensu lato), jim příbuzný druh bakterií ze skupiny borélií způsobujících návratné horečky (B. myiamotoi), dále původce anaplazmózy (Anaplasma phagocytophilum), neoehrlichiózy (Neoehrlichia mikurensis) a bakterie způsobující klíšťaty přenášené rickettsiózy (Rickettsia sp.). První výsledky projektu ukazují, že v řadě případů je procento infikovaných klíšťat srovnatelné či dokonce vyšší než v lesních biotopech, prostředí jejich přirozeného výskytu.
„Na základě dat z terénu a laboratoře a matematických modelů umíme do jisté míry přesně předpovědět aktivitu klíšťat i pravděpodobnost toho, že klíště ponese některý z patogenů infikujících člověka a zvířata. Dosud ale není jasné, kde se lidé s klíšťaty nejčastěji setkávají. Tato unikátní data nám můžete pomocí získat i vy, když nám budete hlásit klíšťata, se kterými se setkáte volně na vegetaci, lezoucími nebo přisátými na vás nebo vašich domácích mazlíčcích. Zajímají nás klíšťata jak z měst, ale také z volné přírody, zejména z České republiky, ale i odjinud,“ žádají vědci širokou veřejnost o pomoc v boji s tímto nebezpečným parazitem.
