Je to funkce, kterou nejspíše sami využíváte. Pokud si na ruce přes noc necháte chytré hodinky nebo prsten, pak se ráno můžete podívat, jak probíhal váš spánek. V závislosti na druhu zařízení uvidíte například jednotlivé fáze spánku, chvíle neklidu nebo průběh saturace krve kyslíkem, což může být důležitý ukazatel některých onemocnění. Jak si ale myslí vědci pracující pro Google, toto je teprve začátek.
Server androidcentral.com přinesl rozhovor s doktorem Loganem Schneiderem, který jako docent na Stanfordově univerzitě a vedoucí klinický pracovník společnosti Google pro zdraví spánku. Dříve pracoval na projektech, jako jsou spánkové profily se zvířecí tématikou, na Fitbitech a sledování spánku pomocí Soli na Nest Hubu.
Podle něj chytré hodinky nejsou fyzicky schopny sledovat mozkové vlny (EEG), pohyby očí a některé pohyby celého těla, které lze zjistit při klinické studii spánku. Zachycují však dostatek užitečných údajů, aby bylo možné extrapolovat to podstatné. Tepová frekvence je nástrojem pro odhadování spánkových fází, ale ještě větší důraz se kladl na sledování pohybu. Nečinnost v hlubokém spánku, záškuby v REM a častější pohyb v lehkém spánku lze odhadnout pomocí akcelerometru hodinek.
Hlavním klíčem k přesnosti jsou redundantní signály. Neurologové, kteří hledají problém v mozku, nejdou rovnou na magnetickou rezonanci nebo ke skalpelu; mohou nejprve otestovat vaše svalové reflexy, aby zachytili dysfunkci. Protože existuje několik různých typů redundantních signálů autonomního nervového systému, mohou se chytré hodinky hodinek podívat na tyto sekundární zdroje a získat spolehlivější výsledky.
To už je patrné u faktorů, jako je variabilita srdeční frekvence (HRV), frekvence dýchání a teplota kůže, které jsou sekundárními informacemi o tom, zda je vaše tělo v normálu, nebo zda je něco v nepořádku.
Nové směry
Jedním z potenciálně nových ukazatelů chytrých hodinek, na který Schneider upozornil, je galvanická odezva kůže. Pokud se podíváte na tvorbu potu a obsah soli v kůži, můžete v podstatě určit odezvu sympatického nervového systému a zjistit například, kdy je váš stav spánku nestabilní. Tento senzor už se začíná objevovat v některých modelech, kde ale slouží k monitorování hladiny stresu přes den.
Společně s tím, jak se objeví další senzory, je bude možné nejrůznějšími způsoby využít i pro sledování spánku, ale vždy bude nutný vědecký dohled nad tím, jak jsou sesbíraná data interpretována. Další velký potenciál vědec vidí v postklinické péči. Poté, co se někdo léčí s poruchou spánku, je těžké určit, zda je skutečně vyléčený, nebo má jen méně epizod, které si uvědomuje. Chytré hodinky by mohly tuto záhadu pasivně vyřešit a dát pacientům a lékařům klid.
