Dnes se podíváme na americkou mezinárodní firmu, která se více než 100 let zabývá informačními technologiemi. IBM operuje ve více než 170 zemích světa a proslavilo se díky vývoji osobních počítačů IBM PC, které jsou v dnešní době pro všechny samozřejmostí a celosvětovým standardem.
Bohatá historie
Oficiální založení společnosti je datováno k 16. červnu 1911. Pravda je ale taková, že firma zapustila své kořeny už v 80. letech 19. století. Tehdy vyhlásil statistický úřad Spojených států soutěž, která si kladla za cíl najít výkonnější metody pro sčítání velkého objemu dat. Německý imigrant Hermann Hollerith vyvinul stroj, který používal elektrický proud ke čtení dat z děrovacích štítků. Tím zdokonalil statistická počítadla, stal se vítězem a dokázal sčítání lidu z roku 1890 zpracovat v průběhu jediného roku. Na základě tohoto úspěchu v roce 1896 vybudoval společnost Tabulating Machine Company. Tu ale musel kvůli svému špatnému zdraví prodat Charlesovi Flintovi, který ji spojil s dalšími dvěma firmami a v roce 1911 založil podnik Computing-Tabulating-Recording Company (CTR). Ten se věnoval výrobě a distribuci obchodních vah, děrovacích štítků + kráječů masa a sýrů.
Společnost CTR, která se usídlila v New Yorku, zaměstnávala hned zpočátku 1 300 lidí. Další kanceláře a pobočky ale měla i v Daytonu, Detroitu, Washingtonu a Torontu. Významnou osobností se tehdy stal Thomas J. Watson, který během svého prvního čtyřletého období zdvojnásobil jmění firmy na 9 milionů dolarů. Se společností expandoval do Evropy, Jižní Ameriky, Asie a Austrálie a začal se orientovat na větší zákazníky. V roce 1924 společnost změnila název na dnešní International Business Machines Corporation (IBM).
Okolo roku 1928 udělala orientace na vládní i privátní sektor z IBM lídra v oblasti kancelářských technologií. Poté, během světové hospodářské krize ve 30. letech, se společnosti dařilo stále růst. Watson kladl velký důraz na spokojenost svých zaměstnanců a IBM se stalo jednou z prvních korporací, která poskytovala skupinové životní pojištění (od roku 1934), podporu pozůstalých (1935) a placené dovolené (1936). Růst nezastavil ani vleklý spor s ministerstvem spravedlnosti.
30. léta byla významná i pro Českou republiku, protože v roce 1932 se v Praze otevřela, jako šestá v celé Evropě, česká pobočka IBM. Druhá světová válka poté přinesla rozvoj informačních technologií a nové způsoby jejich použití. Za počátkem počítačové éry stojí elektromechanický počítač IBM Harvard Mark I. Tento automatický sekvenčně řízený kalkulátor byl vyvíjen šest let ve spolupráci s Harvardskou univerzitou. Jednalo se o první stroj, který mohl provádět dlouhé výpočty automaticky. Z tohoto důvodu byl ve válečném období používán k výpočtům pro operace amerického námořnictva.
Do 60. let vyráběla společnost firmám počítače na míru. V roce 1964 byl ale představen System/360. Jednalo se o první rozsáhlou rodinu počítačů, která používala vzájemně kompatibilní software a periferní vybavení. Různé společnosti tak mohly používat stejný počítačový systém. Platforma byla tak oblíbená, že se počítače IBM dostaly do tisíců podniků po celém světě. Na trhu se objevily osobní počítače i první přenosné počítače a firma neustále rostla.
Zásadním milníkem se stal rok 1891. Díky vzniku IBM PC se totiž značka IBM začala objevovat i v domácnostech, malých firmách a školách. Spolu s PC zveřejnila společnost i veškerou technickou dokumentaci, což ostatním výrobcům umožnilo vyrábět a prodávat kompatibilní komponenty i software bez nákupu licence. Výrobek byl úspěšný také díky své nízké ceně. Věci ale nebyly jen růžové. S úspěchem přišly i problémy a hlavně konkurence, které firma nedokázala efektivně čelit. První poklesy se objevily už v roce 1985 a společnost musela propustit 32 tisíc zaměstnanců. Začátkem 90. let přišel další pád, při kterém celkové tržby klesly. Ztráta za rok 1993 činila 8,1 miliard dolarů.
Téhož roku se situaci pokusil zachránit tehdejší ředitel Louis Gerstner, který věřil, že je výhodnější přenechat výrobu jiným firmám. Společnost se tak začala plně soustředit na komplexní softwarové řešení pro firmy, čehož se drží dodnes. V současnosti totiž IBM prodává převážně serverová řešení a přidružené služby. Zabývá se však i umělou inteligencí.
Thomas J. Watson, ředitel společnosti
Watson byl velmi talentovaný obchodník, který v IBM pracoval 42 let a nutno podotknout, že za dobu jeho působení vybudoval jednu z nejvýznamnějších technologických firem historie.
