I přes negativní veřejné mínění nemusí být doprava pomocí elektrických koloběžek nebezpečnější než jiná – ale pouze při dodržování všech pravidel. Problémem tohoto druhu dopravy je spíše jeho snadná přístupnost pro lidi, kteří by řídit neměli, ať už jsou to děti nebo podnapilé osoby. Jejich neznalost nebo ignorace dopravních předpisů, snížená orientace a koordinace a další faktory pak vytvářejí předpoklady pro to, aby se taková nehoda stala. Pokud ale má většina z nich takový společný základ, proč toho nevyužít k předvídání toho, kdy by se mohla stát další a případně jí zabránit?
Helsinky zahájily pilotní projekt testování e-koloběžek vybavených senzory s umělou inteligencí, které v reálném čase monitorují chování jezdců a upozorňují na bezpečnostní rizika. Zkouška, kterou podporuje Evropská unie, zahrnuje 40 sdílených e-koloběžek od společnosti Tier-Dott, jednoho z největších evropských provozovatelů. Každé vozítko je vybaveno senzory vyvinutými britskou společností See.Sense, které detekují náhlé brzdění, odbočování a vibrace, jež mohou signalizovat nebezpečí na silnici. Data jsou pak analyzována a vizualizována prostřednictvím platformy pro data o mobilitě vyvinuté francouzským startupem Vianova. Pilotní projekt koordinuje Forum Virium Helsinki, městská inovační agentura, v rámci projektu ELABORATOR financovaného EU. Cílem je pomoci městům zaujmout aktivnější přístup k bezpečnosti elektronických koloběžek.
Mikromobilita čelí v Evropě rostoucí kontrole v důsledku nárůstu počtu zranění a úmrtí. V roce 2023 zaznamenala policie v Německu 9 425 nehod e-koloběžek, z nichž 22 bylo smrtelných, což je dvojnásobek oproti předchozímu roku. Města reagovala novými omezeními. Paříž odhlasovala zákaz půjčování e-koloběžek v roce 2023. Další města, včetně Osla a Madridu, omezila velikost vozového parku, zavedla zóny se zákazem parkování nebo zpřísnila rychlostní limity.
