Mladí kvůli pandemii tráví více volného času online. Přibližně polovina Čechů ve věku od 18 do 29 let přiznává, že v době pandemie se prodloužil jejich čas strávený sledováním především sociálních sítí, on-line videí, seriálů a filmů. Krátí se naopak čas strávený sledováním televize či poslechem rádia. Vyplývá to z průzkumu, který pro Vodafone Nápad roku realizovala agentura STEM/MARK.
Mezi mladými se nejvýrazněji zvýšil čas strávený sledováním sociálních sítí, jak uvedla více než polovina z nich (52,5 %). Přes čtyři pětiny (81,8 %) těch, kteří takto odpověděli, zároveň přiznávají, že jsou na svém telefonu, tabletu či počítači závislí. Pouze 6,9 % odpovědělo, že čas na sociálních sítích naopak v době pandemie omezili. Mezi dotazovanými mladými nebyl nikdo, kdo by sociální sítě nesledoval vůbec.
Zakladatel Vodafone Nápad Roku Martin Kešner v rozhovoru pro @ekonom_cz https://t.co/c006NcZNe1
— Nápad roku (@NapadRoku) February 21, 2021
Necelá polovina mladých také uvedla, že se u nich zvýšil čas strávený sledováním on-line videí, seriálů a filmů (47,5 %). Mezi nimi je také tříčtvrteční podíl závislých na telefonu, tabletu či počítači. Dalšími aktivitami, u kterých Češi ve věku 18 – 29 let začali trávit více času, jsou sledování on-line médií (37,6 %) a poslech podcastů (28,7 %). Oproti tomu téměř čtvrtina (23,8 %) uvádí, že televizní obrazovky během pandemie sledovali méně, stejně tak omezili poslech rádia (22,8 %).
Z průzkumu také vyšlo najevo, že polovina (50,5 %) Čechů ve věkové kategorii 18 – 29 let používají svůj telefon během posledních 12 měsíců častěji. Ženy pak častěji uvádí, že tráví s telefonem v ruce více času (47,3 %) než muži (32,5 %). Necelých 6 % ze všech mladých uvedlo, že se jejich čas na telefonu po trvání této doby zredukoval. Průzkumu se zúčastnilo celkem 509 respondentů, kteří socio-demografickým rozložením reprezentovali celou českou populaci.
„Pokud v digitálním prostoru pracujeme, učíme se, nakupujeme, používáme ho jako nástroj, tak se přirozeně pro spousty lidí, i jak ukazují tato data, stane i zábavou. Je totiž jednoduché přeskočit z emailu na Instagram a tam strávit 20 minut nebo z vyčerpávajícího Zoom callu rovnou na Netflix. Nabízí se to a pro spousty lidí je to forma úniku. Z přehlcenosti, úzkosti, únavy, apatie, špatné nálady. A pokud je online svět pro člověka jediným únikem, například nemá koníčky, nesportuje, nestýká se s přáteli, může se tímto dostat na hranu závislosti. Jakýkoliv únik, který má závislostní charakter, což sociální sítě i hry často mají, je rizikový,“ vyjadřuje se k výsledkům průzkumu socioložka a zakladatelka projektu Replugme Karolína Presová.
