Velká rudá skvrna na Jupiteru je ikonickým poznávacím znamením této planety. Velice rychle se podařilo zjistit její velikost, která činí asi 16 tisíc kilometrů v průměru. Vešla by se sem celá planeta Země. Vědci se ale nemohli shodnout na tom, jak hluboko do nitra planety zasahuje. Nyní máme díky dvěma nástrojům na sondě Juno, která odstartovala v roce 2011, mnohem jasněji. Podle výzkumu zveřejněného v časopise Science je její hloubka v intervalu od 300 do 500 kilometrů. Kdyby se tedy nacházela na Zemi, sahala by výše, než obíhá Mezinárodní vesmírná stanice. Ve své podstatě se jedná o obří bouřku, která se odehrává v horní části atmosféry Jupitera.
Sonda Juno měří skvrnu už podruhé. V roce 2017 k tomu použila mikrovlnné měření a nyní se výsledky snaží potvrdit pomocí gravitačních odchylek – skvrna je totiž tak velká, že způsobuje gravitační poruchy ve svém okolí.
Jedna odpověď tak otevírá další otázky. Tryskové proudění na Jupiteru totiž zasahuje do hloubky 1 500 až 1 800 kilometrů. Kolem 500 kilometrů hloubky tak musí být něco, co zastaví šíření bouře směrem k nitru planety. Co to přesně je, se vědci chystají dál zkoumat.
