Teleskop Jamese Webba byl vypuštěn 25. prosince 2021. Jedná se o doposud nejvýkonnější teleskop, jaký byl kdy do vesmíru vyslán. Neobíhá však kolem Země jako Hubbleův teleskop, ale vesmír pozoruje z Lagrangeova bodu 2, který je od Země vzdálen 1,5 milionu kilometrů. Při startu byl dalekohled složený, aby se vešel do kapotáže, a postupně se pak rozkládal. Kromě velmi tenkých vrstev sluneční clony musel rozložit celkem 18 zrcadlových segmentů, které vědci postupně nastavili tak, aby zrcadla fungovala jako jedno. A to se také po téměř třech měsících práce podařilo.
Jeho první snímky
Webb pozoruje vesmír v infračerveném světle, které je pro lidské oko neviditelné, a tak veškeré jeho snímky vědci dobarvují. První snímky NASA zveřejnila v červenci 2022, kdy ukázala několik vesmírných objektů, které už dříve pozoroval Hubbleův teleskop. Byl tak jasně vidět rozdíl v detailech, které Webb dokáže zaznamenat.
Studuje naše planety i nejvzdálenější galaxie
Teleskop se zaměřil i na planety v naší Sluneční soustavě. Nejvíce se zaměřil na Jupiter a Saturn. U obou planet dokázal vyfotit jejich prstence tak, jak se to doposud nikomu nepodařilo. U Jupitera dokázal zachytit polární záře a Velkou rudou skvrnu, která je pro vědce stále velkou záhadou. Poskytuje doposud ty nejostřejší snímky, které pomáhají vědcům zjistit co nejvíce informací.
Jak uvedla NASA, s pomocí přístroje NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) byla objevena doposud nejvzdálenější galaxie, která vznikla asi jen 290 milionů let po Velkém třesku. Dostala pojmenování JADES-GS-z14-0. Kromě hledání prvních galaxií pozoruje Webb i ty, které jsou podobné té naší, aby mohli vědci zjistit více informací o tom, jak funguje Mléčná dráha. Zaměřuje se i na nejrůznější hvězdy a exoplanety a snaží se tak najít potenciální místo ve vesmíru, kde by se mohl nacházet život.
Webbův teleskop dokázal také najít nejstarší černé díry, a to rovnou dvakrát. Nejdříve objevil černou díru CEERS 19, která podle livescience.com vznikla asi jen 570 milionů let po Velkém třesku a následně se mu podařilo objevit ještě starší, která vznikla přibližně 440 milionů let po Velkém třesku.
