Štítná žláza patří mezi malé orgány, které mají na fungování organismu překvapivě velký vliv. Produkuje hormony, jež řídí buněčný metabolismus, energetickou rovnováhu, tělesnou teplotu i činnost většiny vnitřních orgánů.
Pokud její činnost začne slábnout, může se to projevit celou řadou plíživých příznaků. U Hashimotovy tyreoiditidy je příčinou právě vlastní imunitní systém, který v důsledku poruchy tolerance rozpozná buňky štítné žlázy jako cizí hrozbu, jak informuje National Library of Medicine. V oblastech s dostatkem jódu v potravě je tato nemoc vůbec nejčastější příčinou snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy).
Co je Hashimotova tyreoiditida
Hashimotova tyreoiditida (odborně chronická lymfocytární tyreoiditida, pojmenovaná po japonském lékaři Hakaru Hashimotovi) je autoimunitní onemocnění. To znamená, že imunitní systém začne tvořit protilátky a vysílat bílé krvinky (lymfocyty), aby napadaly vlastní tkáně – v tomto případě štítnou žlázu.
V těle se vytvářejí specifické protilátky proti strukturám štítné žlázy, nejčastěji:
- proti enzymu tyreoidální peroxidáze (anti-TPO) – enzymu klíčovému pro tvorbu hormonů,
- proti tyreoglobulinu (anti-TG) – bílkovině, ve které se hormony ve žláze skladují.
Tento proces vede k chronickému zánětu tkáně. Postupně dochází k nevratnému poškození a zániku buněk (tyreocytů), které hormony štítné žlázy produkují.
Jakou roli má štítná žláza v těle
Štítná žláza produkuje především neaktivní prohormon tyroxin (T4) a v menší míře vysoce aktivní trijodtyronin (T3). Tyto hormony regulují rychlost metabolismu téměř ve všech tkáních. (Aby tělo mohlo T4 využít, musí jej enzymy v cílových tkáních, jako jsou játra nebo svaly, přeměnit na aktivní T3).
Hormony štítné žlázy ovlivňují například:
- rychlost bazálního metabolismu a spalování energie,
- udržování tělesné teploty,
- srdeční frekvenci a krevní tlak,
- vývoj a fungování centrální nervové soustavy,
- činnost trávicího systému a střevní motilitu.
Když jejich produkce začne klesat, buněčný metabolismus se celkově zpomalí.
Typické příznaky mohou zahrnovat:
- chronickou únavu a celkovou vyčerpanost,
- zvýšenou zimomřivost,
- nevysvětlitelné přibývání na váze (často kvůli zadržování tekutin a zpomalenému trávení),
- suchou, hrubou kůži a lámavé nehty,
- padání a řídnutí vlasů,
- zpomalené myšlení, poruchy paměti nebo „mozkovou mlhu“,
- zácpu,
- svalovou slabost a bolesti kloubů,
- depresivní nálady a úzkosti,
- poruchy menstruačního cyklu a problémy s plodností.
Důležitý fakt: V úplných počátcích onemocnění, kdy imunitní systém ničí buňky štítné žlázy, se mohou nahromaděné hormony nárazově uvolnit do krve. Vzniká takzvaná hashitoxikóza – přechodný stav zvýšené funkce štítné žlázy (hypertyreózy), který se projevuje bušením srdce, nervozitou a hubnutím. Tento stav ale dříve či později přejde do trvalého nedostatku hormonů.
Samotné poškození tkáně se často vyvíjí velmi pomalu, klidně i roky. Proto může trvat dlouho, než si člověk uvědomí, že za jeho stavy nestojí jen běžný stres nebo přepracování. Může se objevit také nebolestivé zvětšení štítné žlázy na krku, tzv. struma.
Proč imunitní systém napadá štítnou žlázu
Přesný důvod vzniku Hashimotovy tyreoiditidy vědci stále zkoumají, nicméně jde o kombinaci genetiky a vlivů vnějšího prostředí. Roli hraje silná rodinná predispozice. Významný je také pohlavní faktor – ženy jsou tímto onemocněním postiženy až 4–10x častěji než muži.
Spouštěčem mohou být i další faktory:
- hormonální změny (často se nemoc rozvine v pubertě, těhotenství, po porodu či v menopauze),
- nadbytečný příjem jódu (u geneticky predisponovaných jedinců může nadměrná dávka jódu zánět urychlit),
- prodělané virové či bakteriální infekce,
- dlouhodobý chronický stres,
- nedostatek určitých mikronutrientů (např. selenu nebo vitaminu D),
- přítomnost jiných autoimunitních nemocí (např. celiakie nebo diabetes 1. typu).
Diagnostika: kombinace laboratorních testů
Diagnóza se spolehlivě opírá o laboratorní vyšetření krve a zobrazovací metody.
Lékaři endokrinologové sledují především:
- hladinu hormonu TSH (tyreotropní hormon produkovaný hypofýzou v mozku; pokud štítná žláza nestíhá vyrábět hormony, hypofýza zvýší TSH, aby ji "pobídla" k větší aktivitě – zvýšené TSH je často vůbec prvním znakem problému),
- hladiny volných hormonů fT4 a fT3 (skutečně aktivní formy hormonů v krvi),
- protilátky anti-TPO a anti-TG (potvrzují autoimunitní původ zánětu),
- ultrazvukový obraz štítné žlázy.
Ultrazvuk dokáže odhalit typické změny ve struktuře tkáně – žláza bývá nehomogenní, hypoechogenní (na monitoru tmavší) a často se zmenšuje, nebo naopak zánětem zduří do strumy.
Léčba: doplnění chybějících hormonů
Hashimotova tyreoiditida samotná se v současnosti nedá zcela vyléčit – imunitní systém nelze snadno "přeprogramovat". Pokud však dojde k rozvoji snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy), základní a velmi efektivní léčbou je doplnění chybějícího hormonu ve formě léků.
Tato substituční léčba přesně nahrazuje hormony, které tělo nedokáže samo vytvářet v dostatečném množství.
- Podává se syntetický hormon levotyroxin (odpovídá přirozenému T4, ze kterého si tělo samo vytvoří T3).
- Nezbytné jsou pravidelné krevní kontroly pro přesné nastavení dávky (potřeba se může v průběhu let nebo v těhotenství měnit).
- Jako podpůrná terapie se často doporučuje doplňování selenu, který působí antioxidačně a chrání tkáň žlázy.
Léčba je většinou doživotní, ale pokud je pacient správně kompenzován léky, je onemocnění bezpečné a umožňuje vést naprosto plnohodnotný a aktivní život bez omezení.
Proč se o Hashimotově chorobě mluví častěji
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější poruchy endokrinního (hormonálního) systému na světě. Že se o ní dnes mluví více, má dva hlavní důvody: lepší a dostupnější laboratorní diagnostiku a také celosvětově stoupající trend autoimunitních onemocnění obecně, na kterém se pravděpodobně podílí změny v životním prostředí i moderním životním stylu.
Zároveň jde o onemocnění, které může probíhat skrytě a bez výrazných příznaků celá léta. Včasná prevence v podobě krevních testů proto dává velký smysl.
Když imunitní systém ztratí orientaci
Imunitní systém je od přírody dokonale nastaven tak, aby chránil tělo před viry, bakteriemi a nádorovými buňkami. U autoimunitních onemocnění však dochází k závažné chybě v rozpoznávání "vlastního" a "cizího".
Hashimotova tyreoiditida jasně ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi obranou organismu a zdravou regulací imunitních reakcí. I tak nenápadná, motýlkovitá žláza v přední části krku má nakonec zásadní vliv na to, jakou máme energii, náladu a jak se cítíme každý jeden den.
