Tísňová péče je určena lidem, kteří jsou vystaveni trvalému riziku ohrožení zdraví nebo života. V případě kritické situace zabezpečuje odbornou podporu a pomoc. „V praxi tato služba vypadá tak, že klient na základě doporučení lékaře dostane zapůjčeno elektronické zařízení – „náramek“ – pomocí kterého si může pouhým zmáčknutím SOS tlačítka přivolat pomoc, když se jeho zdravotní stav zhorší. Zařízení také dokáže například detekovat pád člověka a automaticky spustit alarm. Právě tyto dva typy alarmů, kdy se klient nachází často osamocen v domácím prostředí, byly v rámci projektu vůbec nejčastějšími,“ řekl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
Pilotním projektem, který trval včetně příprav od května 2017 do ledna 2020, byla pověřena městská společnost Operátor ICT, a.s. (OICT) v rámci naplňování konceptu Smart Cities. Celkem bylo při pilotním projektu použito 113 ks zařízení s SOS tlačítkem a službu využilo dohromady 180 klientů. Měsíčně bylo evidováno za dobu celého trvání projektu v průměru 5,4 alarmů na klienta. Průměrné měsíční náklady magistrátu na provoz jednoho náramku byly 2 950 Kč.
Průměrné měsíční náklady magistrátu na provoz jednoho náramku byly 2 950 Kč.
„Velmi podporuji rozvoj tísňové služby na území hlavního města. Vnímám ji jako jeden ze základních stavebních kamenů sítě terénních služeb, kam patří také pečovatelská služba, osobní asistence a domácí zdravotní péče. Propojení chytrých technologií s kvalitní péčí umožňuje lidem zůstat déle ve svém domácím prostředí, zvyšuje kvalitu života a snižuje tlak na pobytové sociální služby,“ dodala Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.
„S tím souvisí malé povědomí o této službě mezi laickou i odbornou veřejností. Pro zájemce, ať už jimi jsou samotní uživatelé, rodina, nebo neformální pečující, je těžké se zorientovat v rozdílech mezi jednotlivými poskytovateli a agenturami, které službu poskytují, ale i v kvalitě a rozsahu služby. Hlavním cílem projektu bylo proto navrhnout, jak vybudovat a efektivně provozovat metropolitní systém tísňové a zdravotní péče, a přispět tak ke zvýšení bezpečnosti a životního standardu osob se sníženou soběstačností,“ uvedl generální ředitel OICT Michal Fišer.
Dalším cílem bylo podle jeho slov propojení sociální a zdravotní oblasti. Přestože se jedná o sociální službu, může její využití podle situace jednotlivce navrhnout kromě sociálních pracovníků také lékař, ať už při propouštění z nemocnice nebo praktický lékař, u něhož je jednotlivec registrovaný. Magistrátní odbor sociálních věcí nyní dostal za úkol, aby otestovaný systém zahrnul do budoucích plánů včetně návaznosti na praktické lékaře. OICT postupně aktivně oslovoval a informoval o tísňové péči a projektu eHealth ordinace praktických lékařů a zdravotnická zařízení. Díky tomu vznikla dlouhodobá spolupráce se sedmi všeobecnými praktickými lékaři v různých městských částech Prahy. S Ústřední vojenskou nemocnicí a s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady bylo také uzavřeno memorandum o spolupráci na tomto projektu. Neformální spolupráce se uskutečnila s Gerontologickým centrem v Praze 8 a Českou alzheimerovskou společností, o.p.s., a dalšími ordinacemi praktických lékařů. Hlavním smyslem spolupráce se všemi institucemi bylo informování o tísňové péči, o projektu, a také oslovení osob, kterým je tato služba primárně určena.
OICT ve spolupráci s ČVUT UCEEB (Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze) současně definoval inovativní technické požadavky služby tísňové péče, aby byl zajištěn co nejvyšší standard služby. „Díky pilotnímu projektu eHealth se nám podařilo získat velmi podrobnou zpětnou vazbu od samotných uživatelů. Z ní jednoznačně vyplývá, že potřeba tísňové péče tady je a do budoucna bude její význam růst. Informace, které se díky projektu podařilo získat, lze navíc využít nejen pro hlavního město Prahu, ale i pro národní strategické dokumenty nebo v ostatních krajích,“ doplnil místopředseda představenstva OICT a ředitel Úseku projektového řízení a fondů Matej Šandor.
