Letní měsíce přinášejí vysoké teploty, které významně ovlivňují stav městských zelených ploch. Při péči o trávníky se často diskutuje, zda je vhodné trávu v létě pravidelně sekat, nebo naopak nechat růst volněji. Každý přístup má své opodstatnění a dopady na prostředí i komfort obyvatel.
Proč sekat trávník i v létě?
Jedním z hlavních argumentů pro pravidelné sekání trávy je snížení výskytu klíšťat. Tato drobná nebezpečná zvířata preferují vysoký travní porost, kde nalézají úkryt a vlhké prostředí. Pravidelné sekání tak efektivně omezuje jejich přirozené prostředí a snižuje riziko přenosu nemocí. Kromě zdravotního hlediska má sekání trávník i estetickou funkci – upravený trávník je příjemný pro chůzi, posezení a zvyšuje kvalitu veřejných prostor ve městech.
Výhody neposekané trávy
Na druhé straně je známo, že vyšší travní porost lépe udržuje vlhkost v půdě, až o 60 % více než nízký trávník, což je v suchých letních obdobích velmi cenné. Vysoká tráva navíc snižuje povrchovou teplotu, což může podle průzkumů snižovat teplotu půdy až o 12 stupňů Celsia. Tento přirozený chladicí efekt je významným faktorem pro zmírnění tzv. městského tepelného ostrova, kdy městské prostředí bývá výrazně teplejší než okolní příroda.
Mulčování, tedy rozsekání posekané trávy na drobné kousky, které zůstávají na trávníku, je efektivním kompromisem. Mulč chrání půdu před vysycháním a zároveň nevyžaduje tak časté sekání. „Nejčastěji se řeší, zda vůbec, anebo jak často, trávníky v parcích a ve veřejných městských prostorech přes léto sekat, a zda plýtvat vodou při jejich zavlažování. Ještě před několika lety se toto neřešilo, ale mnoho měst a obcí po nedávných horkých létech přistoupilo ke snížení frekvence sekání. Vyšší travnatý porost dokáže zadržovat vlhkost a snižuje okolní teplotu, stejně tak je odolný vůči spálení sluncem,“ vysvětluje Jan Dzúr z Kärcheru.
Města a obce proto stále častěji přehodnocují frekvenci sekání trávníků v závislosti na aktuálním počasí a potřebách. Vyšší travní porosty zůstávají v suchých obdobích ponechány bez sečení, zatímco v jiných chvílích se sekání provádí pro zvýšení bezpečnosti a estetiky.
„Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30 °C. Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 %, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher.
