Společnost OMV přeměňuje plasty v ropu. Jak moc je systém efektivní?

Společnost OMV přeměňuje plasty v ropu. Jak moc je systém efektivní?
16
  • Recyklační jednotka OMV ReOil vyrábí syntetickou ropu z použitých plastů
  • Z přibližně 100 kg použitých plastů je zařízení schopno během hodiny vyrobit asi 100 l syntetické ropy

Možnosti využití použitých plastů zkoumá skupina OMV již od roku 2011. V roce 2013 spustila ve své rafinerii Schwechat na okraji Vídně první testovací provoz, který zpracoval za hodinu přibližně pět kilogramů použitých plastů. V roce 2018 bylo do provozu uvedeno vylepšené testovací zařízení s kapacitou 100 kilogramů plastů za hodinu. Během této doby vyrobí 100 litrů syntetické ropy. Rafinerie Schwechat pak tuto ropu dále zpracovává a vyrábí z ní palivo nebo suroviny pro opětovnou výrobu plastů. Tím uvádí do praxe princip takzvané cirkulární ekonomiky, jejímž principem je šetrnost k přírodním zdrojům.

Do celého projektu investovala společnost OMV zhruba 10 milionů eur, asi deset procent nákladů pokryla Rakouská společnost pro financování výzkumu. „Díky investicím zaměřeným na budoucnost je rafinerie Schwechat úspěšná už 60 let. Otevření inovativního provozu ReOil umožní OMV pokračovat po této úspěšné cestě a posílí pozici Rakouska z hlediska obchodního a investičního významu,“ říká Margarete Schramböck, rakouská ministryně hospodářství.

V průběhu recyklace je využíváno takzvané tepelné krakování (štěpení), ke kterému dochází při teplotách nad 300 °C. Jedná se o dobře známou metodu rafinace, při které se dlouhé a střední uhlovodíkové řetězce štěpí na jednodušší uhlovodíky. To znamená, že tento příklad aplikace cirkulární ekonomiky zároveň kompletně využívá stávající technologie. Surová ropa, která je směsí uhlovodíků s relativně krátkými uhlovodíkovými řetězci, je proměňována na plasty s delšími uhlovodíkovými řetězci. Ty jsou pak metodou ReOil přeměněny zpět na směs jednodušších uhlovodíků. Technologii má OMV patentovánu, a to v Evropě, USA, Rusku, Austrálii, Japonsku, Indii, Číně a mnoha dalších zemích.

Tento ojedinělý výzkumný projekt OMV přispívá k naplnění Cílů udržitelného rozvoje, které stanovilo generální shromáždění OSN v roce 2015. Metoda recyklace byla plně začleněna do provozu rafinerie a tým vývojářů již začal pracovat na plánech pro další generaci této výrobní jednotky.

Diskuze ke článku
Martin
Už vidím,jak bude na světě nedostatek plastů :)
vondra-b
Tenhle výzkum má zpoždění nejmíň 20 let. Původně ho měly podpořit dotace do recyklace, ale celou dobu je beznákladově kasírovaly mafiánské firmy, ale utratily pouze za náklady za naložení do kontejnerů a kamionovou dopravu do nejbližšího přístavu. Odtud všechny bordely světa odpluly do Číny, která ještě za odpady platila. Poté, co loni oznámila, že už žádný odpad nepřijímá, protože má druhotných surovin na 50let, nastala v celém světě panika. Část odpadů víceméně ilegálně přijímají státy jihovýchodní Asie, něco málo Indie. Zbytek mizí kdoví kde, v lepším případě zůstává v zemích původu.
Ty slavné stávající recyklační firmy potichu zbankrotují, aby se vyhly následkům za dosavadní nepoctivý byznys, když tvrdily, jak intenzivně separují a ekologicky likvidují... Teď se musí proto systém konečně nastartovat, ale škoda oknem vyházených miliard a škoda uteklého času. Tuhle technologii už jsme mohli mít dávno a mohl to být normální standard.
Lidi poctivě třídí odpad s naivní představou, jak pomáhají planetě a přitom jenom zvyšují profit firmám, které dostanou ve spalovně lepší výkup za zdarma přetříděný odpad. Jako synergický efekt by o chlup klesla závislost na klasických ropných zdrojích.
Laďa
Nebylo by jednodušší, spalovat plasty v tepelných elektrárnách a elektřinou pohánět třeba vlaky ? Množství získané energie by mnělo být stejné.
Tondis
Už vidím, jak vozíme z Číny nazpět PVC odpad.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nechcete být anonymní? Přihlašte se

Nejživější diskuze