Pokud nepočítáme lety s lidskou posádkou, pak je teleskop Jamese Webba dosud největší vesmírnou observatoří světa. Podobně jako před 30 lety Hubbleův teleskop si i tento klade nemalý cíl – přepsat základy toho, co víme o vesmíru a jeho vzniku. Jeho zaměření na infračervené světlo z nejvzdálenějších koutů vesmíru nám pomůže nahlédnout až na samotný počátek času a prostoru.
We have LIFTOFF of the @NASAWebb Space Telescope!
— NASA (@NASA) December 25, 2021
At 7:20am ET (12:20 UTC), the beginning of a new, exciting decade of science climbed to the sky. Webb’s mission to #UnfoldTheUniverse will change our understanding of space as we know it. pic.twitter.com/Al8Wi5c0K6
Raketa s teleskopem odstartovala oproti plánu jen s mírným zpožděním 25. prosince krátce před 13:30 středoevropského času. Vše proběhlo bez potíží a misi za deset miliard dolarů (asi čtvrt bilionu korun) nyní čeká relativně nudná fáze, během níž je plánován let do tzv. Lagrangeova bodu, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Vzdálenost 1,5 milionu kilometrů překoná zhruba za měsíc.
Pak nastane nejkritičtější fáze celého projektu, při níž se bude muset teleskop sám sestavit. Jeho největší částí je sluneční štít o velikosti tenisového kurtu a také zrcadlo o průměru 6,5 metru složené z 18 menších šestiúhelníkových zrcadel. Plus čtyři citlivé a drahé vědecké přístroje: infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS. Následující animace ukazuje zjednodušeně celý proces, kde je vidět celá jeho složitost.
Není tedy divu, že na přípravu a kalibraci plánují vědci vyhradit celých 5 měsíců. Může se to zdát jako dlouhá doba, ale ve světle celého vývoje je to jen zlomek času. Prvotní myšlenka na teleskop tohoto druhu vznikla záhy po vypuštění Hubbleova teleskopu, tedy počátkem devadesátých let. Jako první konkrétní termín startu padl rok 2007, od té doby se neustále posouval.
