Dnešní čtyřicátníci a starší si možná vzpomenou na devadesátá léta, kdy byl internet výsadou jen těch nejbohatších, a tak se data mezi počítači přenášela pomocí fyzických médií, nejčastěji balíčku 3,5palcových disket. Mohlo by se zdát, že dnes je něco takového už jen vzpomínkou, protože přes internet, který měří rychlost v gigabitech za sekundu, je možné poslat cokoli. Není. Pozadí jednoho známého vědeckého objevu ukazuje, že se najde případ, kdy je stále výhodnější přesunout data pomocí fyzických médií.
Jde o slavnou fotografii z roku 2019, kdy se týmu Event Horizon Teleskope (eventhorizontelescope.org) se podařilo zachytit černou díru v galaxii Messier 87 (M87). Jde o eliptickou galaxie v souhvězdí panny, která se nachází asi 55 milionů světelných let od Země. Patří mezi nejhmotnější galaxie v okolí Mléčné dráhy a uprostřed ní se nachází supermasivní černá díra, která je 6,5miliardkrát větší než naše Slunce. Tato černá díra byla úplně první, kterou kdy zobrazil Teleskop horizontu událostí (EHT). Jedná se o projekt, který zobrazuje černé díry pomocí osmi dalekohledů po celém světě, které dohromady vytvoří jeden. První snímek černé díry byl zveřejněn v 10. dubna 2019.
Teleskopy po celém světě sbíraly data po dobu několika dnů, což vytvořilo přibližně 5 petabajtů (5 000 terabajtů) surových dat. Přenos takového množství dat z odlehlých míst (např. z jižního pólu nebo z Chile) přes internet by trval příliš dlouho a byl by nespolehlivý. Pevné disky byly proto naloženy do letadel a dopraveny do superpočítačových center v Německu a USA. Podle vědců se jednalo o stovky kilogramů (uvádí se až 450 kg) pevných disků. Z teleskopu na jižním pólu (South Pole Telescope) bylo nutné počkat s odesláním disků až na léto, protože během antarktické zimy nebylo možné odletět.
Tento způsob přenosu dat se ukázal jako nejefektivnější cesta, jak zpracovat obraz, který vznikl spojením radioteleskopů do jednoho virtuálního teleskopu o velikosti Země. Kdybyste například stahovali takové množství dat i přes velmi rychlý gigabitový internet, trvalo by teoreticky 463 dní, tedy rok a čtvrt. A pokud byste si tato data tiskli na papír, stoh by sahal až na Měsíc, ale to už je zase jiný příběh...
