Ležíte večer v posteli, sledujete televizi nebo odpočíváte po náročném dni. A najednou si uvědomíte, že vám srdce bije mnohem silněji než obvykle. Někteří lidé popisují rychlé bušení, jiní mají pocit, že jim srdce „skáče“ v hrudníku nebo že jednotlivé údery cítí až v krku. Není divu, že takový zážitek dokáže člověka vyděsit a přimět ho přemýšlet, zda se neděje něco vážného.
Ve skutečnosti je občasné bušení srdce poměrně běžný jev. Přestože bývá nepříjemné, ve většině případů nesouvisí s akutním ohrožením zdraví. Důvodů, proč si náhle začneme uvědomovat vlastní tep, existuje překvapivě mnoho – od stresu přes kofein až po zcela běžné odchylky srdečního rytmu.
Srdce pracuje neustále, jen si ho většinou nevšímáme
Lidské srdce je neuvěřitelně spolehlivý orgán. Za jediný den vykoná přibližně sto tisíc stahů a přečerpá tisíce litrů krve. Přesto si jeho činnost většinu času vůbec neuvědomujeme. Mozek totiž dokáže filtrovat obrovské množství informací přicházejících z těla a zaměřuje se pouze na ty, které považuje za důležité.
Někdy se však tato pozornost změní. Večer v tichém prostředí, během stresového období nebo po zdravotních potížích si člověk začne své tělo více všímat. Najednou registruje každý úder srdce, který tam byl ve skutečnosti i předtím. V některých případech tak nejde ani o změnu srdeční činnosti, ale spíše o změnu toho, jak ji mozek vnímá.
Stres a úzkost patří mezi nejčastější příčiny
Jednou z nejčastějších příčin bušení srdce je stres. Když mozek vyhodnotí situaci jako potenciálně nebezpečnou, aktivuje takzvanou stresovou reakci. Do krve se vyplaví adrenalin a další hormony, které mají tělo připravit na zvýšený výkon. Srdce začne bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatek okysličené krve pro svaly i mozek.
Problém je v tom, že lidské tělo nerozlišuje mezi útěkem před predátorem a pracovním stresem.
Problém je v tom, že lidské tělo nerozlišuje mezi útěkem před predátorem a pracovním stresem. Z biologického hlediska jde o velmi podobnou reakci. Proto může člověk zažívat bušení srdce i ve chvíli, kdy fyzicky odpočívá. U lidí trpících úzkostmi navíc často vzniká začarovaný kruh – bušení srdce vyvolá obavy, obavy zvýší stres a stres následně ještě více zesílí samotné příznaky.
Káva, nikotin a další stimulující látky
Na srdeční rytmus mají výrazný vliv také látky, které stimulují nervový systém. Nejznámějším příkladem je kofein obsažený v kávě, energetických nápojích, některých limonádách nebo doplňcích stravy. Kofein zvyšuje bdělost a soustředění, ale u citlivějších jedinců může vyvolat také nepříjemné bušení srdce nebo pocit nervozity.
Podobně působí i nikotin, některé léky proti nachlazení nebo různé stimulanty. Citlivost je přitom velmi individuální. Zatímco někdo bez problémů vypije několik šálků kávy denně, jinému může způsobit nepříjemné palpitace už jedna odpolední káva. Roli hraje věk, genetika, aktuální psychický stav i celkový zdravotní stav člověka.
Když srdce vynechá nebo přeskočí
Mnoho lidí nepociťuje pouze rychlé bušení, ale spíše zvláštní pocit, že srdce na okamžik vynechalo a následně udeřilo mnohem silněji. Často se jedná o takzvané extrasystoly, tedy předčasné srdeční stahy. Ty se mohou objevit i u zcela zdravých lidí a většina populace je během života alespoň občas zažije.
Extrasystola bývá následována krátkou pauzou, během níž se srdce naplní o něco větším množstvím krve. Následující stah pak člověk vnímá jako výraznější úder nebo „kopnutí“ do hrudníku. Přestože tento pocit může být nepříjemný a vyvolávat obavy, ojedinělé extrasystoly bývají ve většině případů neškodné.
Roli mohou hrát i hormony nebo nemoc
Srdeční rytmus ovlivňuje také celkový stav organismu. Bušení srdce se může objevit během horečky, při chudokrevnosti, dehydrataci nebo například při zvýšené funkci štítné žlázy. Organismus v takových situacích pracuje ve zvýšeném režimu a srdce na to přirozeně reaguje.
Výrazný vliv mají také hormonální změny. Někteří lidé si bušení srdce všimnou během období větší fyzické nebo psychické zátěže, po probdělé noci nebo během rekonvalescence po nemoci. Není proto překvapivé, že stejné obtíže mohou mít desítky různých příčin.
Kdy je vhodné vyhledat lékaře?
Občasné bušení srdce bez dalších příznaků bývá většinou neškodné. Pokud se však objevují závratě, mdloby, výrazná dušnost, bolest na hrudi nebo dlouhodobě nepravidelný rytmus, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. Moderní diagnostické metody, jako je EKG nebo dlouhodobý Holter monitoring, dokážou většinu poruch srdečního rytmu spolehlivě odhalit.
Důležité je také nepodléhat panice. Mnoho lidí si spojí bušení srdce automaticky s infarktem nebo vážným onemocněním, ale realita bývá často mnohem méně dramatická. Právě stres z možného onemocnění totiž dokáže příznaky ještě zesílit.
Někdy si jen uvědomíme, že máme srdce
Lidské tělo nepřetržitě vysílá obrovské množství signálů, které mozek většinu času ignoruje. Občas se ale na některý z nich zaměří více než obvykle. A právě tehdy si můžeme uvědomit něco, co probíhá každou sekundu našeho života – že nám v hrudi bije srdce.
Ve většině případů nejde o známku vážné nemoci, ale o kombinaci běžných tělesných procesů, nervového systému a pozornosti, kterou jim věnujeme. Přesto platí jednoduché pravidlo: pokud vás příznaky znepokojují nebo se zhoršují, je vždy lepší poradit se s odborníkem než spoléhat na internetové diskuze.
