V dnešním světě poháněném akumulátory všeho druhu je to samozřejmost. Pokud nemáme v zásobě dost energie a nabíječka není v dohledu, můžeme aktivovat nějakou formu úporného módu, který omezí výkon, vypne nepotřebné funkce, zkrátka všechno pro to, aby daný přístroj co nejdéle vydržel. A je jedno, jestli je to dvoutunové auto nebo chytrý prsten. A stejný princip patří i pro kus techniky jako žádný jiný – sondu Voyager 1.
Proto 17. dubna vyslali inženýři z Laboratoře pro tryskové pohonné systémy (JPL) NASA (nasa.gov) v jižní Kalifornii příkazy k vypnutí přístroje na palubě sondy Voyager 1, který se nazývá Experiment s nízkoenergetickými nabitými částicemi (LECP). Jádrově poháněné kosmické lodi dochází energie a vypnutí přístroje LECP je považováno za nejlepší způsob, jak udržet prvního mezihvězdného průzkumníka lidstva v provozu.
Přístroj LECP funguje téměř bez přerušení od startu sondy Voyager 1 v roce 1977 – tedy již téměř 49 let. Měří nízkoenergetické nabité částice, včetně iontů, elektronů a kosmického záření pocházejícího z naší sluneční soustavy a galaxie. Přístroj poskytl zásadní data o struktuře mezihvězdného média a detekoval tlakové fronty a oblasti s proměnnou hustotou částic ve vesmíru za hranicemi naší heliosféry. Dvojice sond Voyager jsou jediné kosmické lodě, které jsou dostatečně daleko od Země, aby mohly tyto informace poskytnout.
Vesmírná energetická krize
Stejně jako Voyager 2 i Voyager 1 využívá radioizotopový termoelektrický generátor, zařízení, které přeměňuje teplo vznikající při rozpadu plutonia na elektřinu. Obě sondy ztrácejí každý rok přibližně 4 watty energie. Po téměř půl století stráveném ve vesmíru se energetické rezervy ztenčily na minimum, což vyžaduje, aby tým šetřil energií vypínáním topení a přístrojů a zároveň zajistil, že sondy nevychladnou natolik, aby zamrzly jejich palivové potrubí.
Během rutinního, plánovaného manévru s nakloněním sondy, k němuž došlo 27. února, došlo k neočekávanému poklesu úrovně napájení sondy Voyager 1. Inženýři mise věděli, že jakýkoli další pokles napájení by mohl spustit systém ochrany proti podpětí sondy, který by v zájmu ochrany sondy sám odstavil některé komponenty, což by si vyžádalo zásah letového týmu, což je zdlouhavý proces, který s sebou nese vlastní rizika.
Inženýři jsou přesvědčeni, že vypnutí systému LECP poskytne sondě Voyager 1 zhruba rok oddechu. Tento čas využívají k dokončení ambicióznějšího řešení pro úsporu energie u obou sond Voyager, které nazývají „Big Bang“ a které má za cíl dále prodloužit provoz sond Voyager. Myšlenka spočívá v tom, že najednou vymění skupinu napájených zařízení – odtud pochází přezdívka – vypnou některé věci a nahradí je alternativami s nižší spotřebou energie, aby udrželi kosmickou loď dostatečně teplou a mohla tak pokračovat ve sběru vědeckých dat.
Tým nejprve provede operaci „Big Bang“ na sondě Voyager 2, která má k dispozici o něco více volného výkonu a nachází se blíže k Zemi, což z ní činí bezpečnější testovací objekt. Testy jsou naplánovány na květen a červen 2026. Pokud budou úspěšné, pokusí se tým o stejnou opravu na sondě Voyager 1 nejdříve v červenci. Pokud to vyjde, existuje dokonce šance, že by bylo možné znovu zapnout přístroj LECP na sondě Voyager 1.
