Kena: Bridge of Spirits
test

Kena: Bridge of Spirits

Pohádková zábava za pár korun

Kena: Bridge of Spirits, hra z pera nepříliš známého studia Ember Lab, se na první pohled jeví jako jednoduchá adventura pro děti, pod malebným vizuálem však ukrývá mnohem víc.

Přiznám se, že Kena: Bridge of Spirits na mě po prvním zveřejněném traileru příliš velký dojem neudělala a bezmyšlenkovitě jsem ji zařadil do kategorie her, které si možná zahraji někdy v budoucnu v případě, že by nastalo „herní sucho“. O to větší překvapení mě čekalo po prvních pár desítkách odehraných minut, během kterých se začal rozplétat zajímavý příběh sympatické protagonistky Keny.

Pohádka pro děti i pro dospělé

Kena: Bridge of Spirits snadno rozpoznáte díky velmi nápaditému vizuálu, který připomíná animované filmy od Pixaru a na PlayStationu 5 si jej můžete vychutnat buďto v tzv. Fidelity módu, kdy je vykresleno nativní 4K rozlišení při 30 FPS, nebo v Performance režimu s 60 FPS v upscalovaném 4K. Většinu doby jsem hrál ve druhém zmíněném režimu, který vypadá skvěle a mnohokrát mě překvapila míra detailů, na které se vývojáři soustředili. Výtvarný styl postaviček i celého prostředí přitom dokáže velmi rychle oslovit nejen menší hráče, ale i dospělé. Místy mě díky vizuálu a částečně i příběhu přišla na mysl spojitost s Horizon: Zero Dawn nebo také Ghost of Tsushima. Připravit se tak můžete na opravdu nádherné scenérie, které můžete zvěčnit pomocí fotografického režimu.

Překvapilo mě, jak povedený soundtrack hra má.

Hlavním cílem Keny s magickými schopnostmi je přijít na kloub tomu, co se stalo s lesem, který zpustošila černá magie. Příběh je to přímočarý, ale dobře napsaný. Ačkoliv nepřináší nějaké nečekané zvraty, nemám mu co vytknout. Po cestě Kenu doprovází roztomilé postavičky, tzv. Kazíci (v angličtině Rot), které hlavní hrdinka nachází roztroušené po celém herním světě, a tím vylepšuje své dovednosti. Za speciální druh herní měny pak může upravovat i (menší) strom dovedností, za jinou herní měnu zase nakupovat oblečky pro Kazíky. U názvu „Kazík“ se na chvíli pozastavím, neboť bych si ho sám, nebýt do češtiny přeložených trofejí, jen těžko vymyslel. Hra totiž paradoxně postrádá podporu českého jazyka, a zda někdy v budoucnu bude představena, zůstává s otazníkem (přestože trofeje přeloženy byly, tak bych na to příliš nevsázel). Na druhou stranu není úroveň angličtiny nijak zvlášť obtížná a pochopí ji podle mě i průměrně jazykově nadaný student prvního stupně ZŠ.

Co mě odzbrojilo, to je hudební doprovod. Ať už dabing nebo (a to zejména) melodie, jež se rozezní v různých prostředích, které Kena postupně objevuje (nebo samozřejmě během soubojů). Melodie jsou opravdu chytlavé a překvapilo mě, jak kvalitní a povedený soundtrack hra má. Takto vysokou kvalitu bych očekával spíše od AAA her, jako je například God of War, ne od studia, které má mít zhruba 20 vývojářů.

Kromě zábavného příběhu a krásného audiovizuálního zpracování (herní filmečky opravdu stojí za to) se hra chlubí i podporou ovladače DualSense. Zpočátku jsem se domníval, že vývojáři na podporu zapomněli, ale jakmile jsem ve hře získal obdobu luku, mohl jsem při natahování tětivy ucítit díky adaptivním triggerům příjemný odpor. Podpora haptické odezvy ovladače však mohla být podle mého názoru ještě lepší (vzorem pro všechny hry by měl být Astro's Playroom a Returnal). Vzhledem k tomu, že je hra dostupná pro PlayStation 4 a PC, je ale asi pochopitelné, že se vývojáři podpoře ovladače DualSense až tolik nevěnovali, přesto je to škoda.

Během soubojů můžete využít relativně skromnou nabídku zbraní, které je však radost používat při likvidaci originálních druhů nepřátel. Indicií, že se nejedná vyloženě o dětskou hrou, je i překvapivě vysoká obtížnost, kdy jsem na střední nastavení musel některé souboje s bossy několikrát opakovat. Z hlediska technického zpracování chválím rychlé načítání, které je otázkou jedné/dvou sekund.

Zhodnocení

Kena: Bridge of Spirits vás pohltí zajímavým příběhem i skvělým audiovizuálem. Troufnu si přitom tvrdit, že překvapí i hráče, které tento žánr obvykle nechává chladnými. Jedinou vadou na kráse je tak snad jen absence české lokalizace, která by hře rozhodně slušela, a také propracovanější podpora ovladače DualSense. To lze však relativně snadno odpustit s přihlédnutím k oficiální ceně 1 049 Kč, za kterou se jedná o naprostý „must have“ titul, jenž by neměl ve vaší sbírce chybět.

Foto: Ember Lab

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze