Sony Bravia KD-65ZF9

Chytré televizory japonské značky Sony jsou zpravidla osazovány operačním systémem Android TV. V dnešním testu se blíže podíváme na jeden z vrcholných modelů roku 2018 s označením KD65ZF9BAEP, který se chlubí, jak název napovídá, velkým displejem s úhlopříčkou 65 palců. Díky zařazení do série MASTER se můžete těšit na skvělou obrazovou kvalitu i nejvýkonnější procesor, který Sony do TV nasazuje. Cena však šplhá k téměř 80 tisícům korunám, což už rozhodně není málo. Našli jsme na televizi nějaké nedostatky?

Technické parametry Sony Bravia KD-65ZF9

Rozměry bez stojanu	145,3 × 83,7 × 6,7 cm
Rozměry se stojanem	145,3 × 90,6 × 31,4 cm
Hmotnost bez stojanu	28,2 kg
Hmotnost se stojanem	29,5 kg
Úhlopříčka displeje	65 palců (163,9 cm)
Typ displeje	LCD s Direct LED podsvětlením
Rozlišení displeje	3 840 × 2 160 pixelů
HDR	ano (HDR 10, Dolby Vision, HLG)
Výkon reproduktorů	20 W
Operační systém	Android TV 8.0
Hlasové vyhledávání	ano
EPG	ano
Internetový prohlížeč	ano
Obchod s aplikacemi	Google Play
Počet tunerů (pozemní)	2×
Počet tunerů (satelitní)	2×
Příjem signálů	DVB-T/T2, DVB-S/S2, DVB-C
Wi-Fi	802.11b/g/n/ac
Bluetooth	verze 4.2
HDMI	4×
Ethernet	1×
USB 3.0	3×
Záznam na USB úložiště	ano
Výstup na sluchátka	ano
Cena	78 000 Kč

Konstrukční zpracování: jistota na čtyřech nohách

Sony má v nabídce opravdu pestrou nabídku různých modelů, avšak designový směr se snaží sjednocovat napříč portfoliem. Současně také platí, že na dnešních televizích lze v rámci vzhledu jen obtížně něco vymýšlet. Rámeček je dle dnešních trendů elegantně tenký a tmavě černý. Při bližším prozkoumání si všimnete záměrně nedbalé povrchové úpravy rámečku. Tu lze přirovnat ke špatně zaschlé barvě, avšak výsledek vypadá dobře a Sony je alespoň v rámci minima prostoru originální.

Do rámečku se přesto dokázalo vměstnat logo výrobce, které je tradičně přesně uprostřed. Pod ním sídlí ještě tenký LED proužek, který bílé svití a při používání dálkového ovladače problikává, čímž získáváte cennou zpětnou vazbu. Pro někoho by však, zejména večer, mohl být proužek rušivým elementem, a proto jej lze v nastavení vypnout.

Pro potřeby testu nám dorazil model s 65palcovou úhlopříčkou, což je již opravdu velký televizor, který se vám nemusí vejít do vaší obývací stěny. Pokud tedy televizi nebudete věšet na zeď, doporučujeme vše důkladně změřit. Máte-li místa více než dost, nabízí Sony tentýž model ještě v 75palcové variantě, byť s příplatkem 30 tisíc korun.

Tenký rámeček má originální povrch.

Hloubka bez stojanu činí necelých 6,7 centimetrů. Hmotnost samotného televizoru je 28,2 kilogramů a pokud připočítáme i stojan, zvýší se hmotnost na 29,5 kilogramů. Televize je tak již vcelku velká a těžká. Ve výsledku rozhodně nepočítejte, že si s ní například vyběhnete sami do druhého patra. Zabraňují tomu rozměry. Jistotu bezpečné manipulace zajistí až další pár rukou.

Samotný stojan televize je řešen pomocí dvou nijak nespojených dílů. Oba televizor podpírají po stranách a kontakt s podložkou zajišťují čtyři nohy. Výsledná stabilita je naprosto ukázková. Samotná montáž nohou je poněkud složitější a pokud nechcete nic podcenit, rozhodně nahlédněte do návodu. Výrobce doporučuje využít polystyrenové výztuže. S trochou snahy se však obejdete i bez nich. Na každý pád je nutná asistence druhého člověka.

Za vyzdvihnutí stojí také zadní strana. Důmyslné řešení vedení veškeré kabeláže tak, aby vlastně nebylo nic vidět, je již samozřejmostí. V balení však obdržíte kromě televize ještě dva velké plastové díly, kterými můžete celou zadní stranu přikrýt. Schováte tak konektory a zadní strana vypadá uceleně. Samozřejmě že pokud budete často využívat různé vstupy, nevyplatí se především levý plastový díl nasazovat. V opačném případě jde ale o výborný nápad ze strany výrobce.

Konektivita: dostatek všeho

Začněme technologií Bluetooth ve verzi 4.2, díky které k televizoru připojíte například bezdrátovou klávesnici nebo myš. Pokud Bluetooth nestačí, je tu Wi-Fi 802.11b/g/n/ac. Wi-Fi využijete například při zrcadlení plochy z telefonu, k čemuž slouží vestavěný Chromecast. Ten se vždy hodí, navíc ušetříte nemalé peníze.

K dispozici je i zrcadlení pomocí technologie Miracast. Pokud vyžadujete například AirPlay, stačí skrze Obchod Play doinstalovat nepostradatelnou aplikaci AirScreen, která je dostupná zcela zdarma a umožní sdílení i přes jablečné produkty. Pro potřeby telefonů s Androidem můžeme doporučit aplikaci Google Home, která sice primárně slouží k ovládání celé vaší chytré domácnosti, ale nabízí i rychlé zobrazení displeje telefonu na vaší televizi. Zde je pouze potřeba zmínit, že je nutné míti dostatečně výkonný telefon.

Internet samozřejmě můžete přijímat i kabelově, a to skrze ethernetový konektor. Na boční straně se dále nachází dvojice USB 3.0 portů, další je na spodní straně. Dostalo se i na čtveřici HDMI 2.0 konektorů (jeden z boční strany, tři zespodu). Samozřejmostí je digitální optický výstup pro zvuk a CI/CI+ slot. Aby byl výčet kompletní, nechybí samozřejmě klasický 3,5mm jack pro sluchátka, avšak ten je umístěn vcelku nevhodně zezadu – boční umístění by se nám zamlouvalo více.

Dálkový ovladač: ostuda televizoru

Dálkový ovladač Sony příliš nemění a napříč svým portfoliem využívá jednotný vzhled, který lze označit slovem „fádní“. Kvádrovité tvary s mírným zaoblením opravdu příliš neuchvátí. U nejdražších modelů Sony „zabojovalo“ a mírně upravilo povrch zadní strany ovladače. Výsledek však není o moc lepší. Alespoň že se pohodlně drží a je příjemně lehký. Změnou oproti levnějším modelům prošla také tlačítka. Ta nyní téměř nevystupují nad okolní povrch. Tisknou se však nadále pohodlně. Větší komplikací ale je, že tlačítek je na ovladači opravdu nespočet. Ovládání sice standardně probíhá skrze směrový ovladač s potvrzovacím středem, ale redukce ostatních kláves by měla být tím prvním, co Sony v další generaci udělá.

Většina tlačítek není nijak barevně odlišena. Jasně si tak všimnete jen zeleného tlačítka pro zapnutí televize a následně dvou kláves, které jsou vyhrazeny pro přímý vstup do aplikací Google Play a Netflix. Jejich funkci samozřejmě nelze nijak změnit, což se dalo čekat.

Co by vás mohlo vyloženě rozladit je skutečnost, že s ovladačem musíte mířit skutečně přímo na televizi. Nijak povedené není ani zpracování. Plast zadní strany ovladače je obyčejný a po pár dnech poškrábaný, a to s ním nemusíte dělat psí kusy, stačí jej pouze odkládat na stůl. Sony by skutečně mohlo alespoň u dražších modelů nasadit kvalitnější dálkové ovládání.

Vždy se může stát, že vám ovladač vypoví službu. Tím nejprostším problémem budou vybité baterie – v ovladači je využívána dvojice „mikrotužek“. V daný moment máte možnost použít trojici malinkatých tlačítek vzadu na levé straně televizoru. Jde o přepínání programů a vypínač.

Obraz: oku lahodící Sony

Jak již víte, na dnešní test dorazila televize Sony s úhlopříčkou 65 palců, což znamená 163,9 centimetrů. Na této ploše lze již docenit ultra-vysoké 4K rozlišení. Barvy jsou opravdu ostré a vytříbené, není se ostatně čemu divit – Sony neponechalo nic náhodě a vysoký dynamický rozsah zprostředkovávají technologie HDR, HDR10 a HLG, které oceníte především při konzumaci obsahu z UHD Blu-ray disků či Netflixu.

Řada ZF9 se navíc chlubí novými technologiemi pro ještě kvalitnější barevné podání a působivý kontrast. Díky přítomnost Picture Processor X1 Extreme se můžete těšit na opravdu přirozené barevné podání. Sluší se však připomenout, že si jej vychutnáte a celkově všimnete jen na kvalitním obsahu. Technologie X-Motion Clarity zajišťuje, že obraz nepůsobí rozmazaně ani během rychlých scén. To znamená nejen například hraní her, ale typicky i sportovní přenosy. Opět ale platí, že je potřeba alespoň trochu slušná kvalita, kterou však již lze nalézt v síti pozemního vysílání DVB-T2.

Na obrazovku je skutečně radost pohledět. Samozřejmě nejvíce vše vynikne u kvalitních audiovizuálních materiálů. Nijak nepřekvapuje, že televize dokáže hned zpočátku zásobovat krásnými tapetami, které jsou doslova pastvou pro oči. Díky Direct LED podsvětlení je černá skvělá, avšak u některých světlých objektů na černém pozadí si lze povšimnout „halo efektu“. Kromě výborné černé lze opěvovat i jiné odstíny včetně šedé, která je rovnoměrná.

V nastavení si vše můžete doladit k obrazu svému. Osobně se ale přiznám, že nemuset psát recenzi, možná bych nastavení zcela minul. V Sony dokázali obraz od počátku vyladit k dokonalosti a uživatele nenapadne nic měnit.

Všechny moderní technologie, skvělý kontrast a vysoké rozlišení si užijete, jak jinak, jen na kvalitním obraze. Jak je na tom běžné sledování televize? Ačkoliv se pomalu přechází na DVB-T2, kde aktuálně naladíte přibližně 7 kanálů ve Full HD kvalitě, stále bude většina diváků sledovat pořady v SD rozlišení. I s tím si televize dokáže poradit a obraz působí vcelku dobře. Pro úplnost dodejme, že dnes testovaný model je plně připraven pro příjem signálu DVB-T2 v České republice.

Zvuk: dostačující základ

V námi testovaném modelu se nachází dvojice dolů směřujících reproduktorů umístěných vzadu. Mají celkový výkon 20 W. Zvuk je čistý, výšky srozumitelné a hloubky jasně patrné, avšak vyloženě zvukovou parádu neočekávejte. Je to trochu škoda, zvuk mohl vzhledem k cenovce znít působivěji. Z tenkého a plastového zařízení výrobce však zázraky nevydoluje. Pokud chcete sledovat filmy, přijde vhod nějaký zvukový systém.

Výstup do sluchátek je klasický a uspokojí zřejmě každého. Můžete si zvolit, zda se má zvuk linout jen do sluchátek, nebo současně i do reproduktorů.

Uživatelské prostředí: Android s vlastní hlavou

Úvodní nastavení telefonu s operačním systémem Android je snadné, smartphone vás provede krok po kroku. Nejinak je tomu i u televizorů na platformě Android TV. Pokud vlastníte telefon nebo tablet s Androidem, je nastavení otázkou pár klepnutí na jejich displej. Bohužel nikde není psáno, že se vám to skutečně povede. Často televizí preferovaný postup selže a vám nezbyde nic jiného, než provést vše ručně. Netřeba dodávat, že tato chvíle je prvním momentem, kdy na vás televize může a nemusí udělat dobrý dojem.

Samostatnou kapitolou je také fakt, že si systém tu a tam postaví hlavu. Jak se to projevuje? Například přestanou jít přepínat kanály. Grafika na displeji sice programy přepíná, ale ve skutečnosti se nic neděje. Řešení? Musíte televizi na několik vteřin natvrdo vypojit ze zásuvky. Občas se televize také nechtěla zapnout a zde již krátké odpojení od sítě nepomohlo. Bylo nutné televizi nechat například čtvrt hodiny v klidu a posléze celý proces zopakovat. Vyloučit nelze ani pády aplikací. Veškeré trable budou mít svůj základ položený v systému Android TV, který má před sebou ještě dlouhou cestu.

Základní nastavení (obraz v obraze, vstupy, streamované vysílání například skrze službu LepsiTV či SledovaniTV) lze přepínat pomocí tlačítka Action Menu, zbylé nastavení je nutné hledat přímo v prostředí operačního systému Android TV, kterým je televizor vybaven.

Naladění televizních kanálů určitě nechte na automatice, vše trvá několik málo minut. Velmi intuitivní je seřazení naladěných kanálů dle vašich preferencí. V tomto Sony vskutku vyniká. Vždy stačí jen kanál označit a šipkami přesunout na požadované místo. Přeskládání přibližně 40 kanálů, které lze aktuálně v síti DVB-T/T2 chytit, je tak otázkou zhruba 10 minut. Kromě digitálního pozemního vysílání můžete přijímat také kanály skrze satelit (DVB-S/S2) či kabel (DVB-C).

Chytré a multimediální funkce: Google musí zapracovat

Jak už jsme zmínili, dnes testovaná televize je vybavena operačním systémem Android TV. Ten je jedním z aktuálně nejvyspělejších systémů, který můžete v chytré televizi mít. Podrobněji jsme se mu věnovali v samostatném testu.

Do chytré části se dostanete stisknutím tlačítka Home. Pokud však plánujete zavítat do aplikace Netflix, případně Google Play (filmy), můžete se tam dostat vyhrazeným tlačítkem v centrální části ovladače. Prostředí Android TV je velice intuitivní a všechny aplikace se řadí podle druhu (aplikace, hry, vstupy, nápověda a důležité informace). Pokud nainstalujete aplikaci z Obchodu Play, automaticky se zařadí dle druhu. Mezi nainstalovanými aplikacemi pak procházíte horizontálně. Zde bychom si ovšem dovedli představit možnost volby a změny řazení.

Díky připojení k internetu si můžete užívat také Hybridní televizní vysílání, které dnes nabízí prakticky každý televizní kanál – postačí stisknout červené tlačítko. Konzumovat tak můžete doplňkový obsah, který se skládá z archivů nejrůznějších pořadů, informací či jednoduchých her, které jsou uzpůsobené dálkovému ovladači. Na této konkrétní televizi však HbbTV fungovalo velmi nestabilně a zhruba jednou do půl hodiny došlo k výpadku. Poté bylo nutné přepnout kanál, vrátit se zpět a opětovně HbbTV červeným tlačítkem vyvolat. Na jiných televizích fungovalo vše mnohem lépe.

Nesmíme zapomenout ani na možnost si pouštět vlastní obsah ze sítě či připojitelného zařízení. I obyčejný flash disk nepředstavuje problém a po připojení dojde k automatickému načtení. Vy jen vyberete, zda budete konzumovat obrázky, video či hudbu. Nativní video přehrávač je poměrně schopný, ale občas narazíte na to, že vám některé video nepřehraje. Problém? Kdepak. Stáhněte si VLC přehrávač a již vždy přehrajete cokoliv.

VLC lze zařadit mezi jednu z mála skutečně užitečných aplikací. Nabídka je totiž v současné chvíli opravdu chudá a nijak zásadně se nerozrůstá, což samozřejmě uživatele příliš netěší. Pokud se podíváme na hry, několik jich existuje. Pár jich je dokonce upraveno pro ovládání pomocí dálkového ovladače. Pro ukrácení dlouhých chvil se tak hodí vcelku dobře. Mnohem lepší je to však s gamepadem, který jednoduše připojíte do USB v televizi. V obchodě Google Play jsou však stále jen jednodušší hry, což je škoda. Herní konzoli vám tak Android TV rozhodně nenahradí. Pro ukládání nejen aplikací a her je připravena 16GB interní paměť.

Televizoru pochopitelně nechybí speciální EPG aplikace, která vyhledá podrobnosti k danému obsahu a v případě připojení externího disku umožní daný pořad také nahrát. Pokud se navíc připojíte k internetu, televize vyhledá i další podrobnosti, případně vám zpřístupní trailer skrze aplikaci YouTube. Opomenout nesmíme ani tlačítko pro hlasové zadávání ve vrchní části televize. Ať už se nacházíte kdekoli v prostředí, po stisku tlačítka můžete v českém jazyce vyhledávat obsah dle vašich preferencí.

Zhodnocení: návykový obraz, tvrdohlavý systém

Dnes testovaná chytrá televize Sony řady ZF9 se v námi testované úhlopříčce 163,9 centimetrů prodává na českém trhu za necelých 78 tisíc korun. To už není vyloženě málo a rozhodně nepůjde o model, který si bude kupovat každý druhý, a to hned ze dvou důvodů: zaprvé je to samozřejmě cena, zadruhé pak velikost. Televize se nevejde do každého obýváku či místnosti. Současně je třeba myslet na to, že dívat se na ni například z metru a půl není vyloženě pohodlné. Jako ideální považuji vzdálenost minimálně dvoumetrovou.

Na druhou stranu – pokud pro vás cena nepředstavuje problém a máte pro takové zařízení prostor, získáte takové menší domácí kino. Obrazová kvalita televize je neskutečně působivá a při kvalitním obrazovém obsahu budete doslova vtaženi do děje. Při kombinaci s rozumným externím ozvučením už se o kinu skutečně dá hovořit.

U televize za bezmála 80 tisíc však přeci jen zamrzí poněkud hloupé ústupky. Jmenujme především dálkové ovládání, které by výrobce měl začít vyvíjet zcela od začátku. Leckdo by také mohl čekat mnohem více od systému Android TV, který zdaleka nedosahuje kvalit systému Android, který můžete znát z telefonů. Nijak neobvyklé záseky systému totiž nejsou vůbec příjemné.

Pakliže jste však ochotni televizi něco odpustit a jde vám především o konektivitu a obrazovou kvalitu, neuděláte s televizí Sony ZF9 chybu. Svou roli samozřejmě může sehrát i samotný operační systém Android TV, který se nadále vyvíjí a směřuje kupředu. Na hrátky se systémem bychom však přeci jen doporučili levnější modely, kterých má i Sony v nabídce několik.