Americký startup Warhound chce změnit způsob, jakým se připravují psi pro vojenské a bezpečnostní operace. Pomocí genetického inženýrství plánuje „vyvíjet“ zvířata s lepším zdravím, vyšší odolností a vlastnostmi vhodnými pro náročné mise. Projekt, za kterým stojí spoluzakladatel Colossal Biosciences Ben Lamm a podnikatel Palmer Luckey, známý také díky obranné společnosti Anduril, na to získal investici ve výši 200 milionů dolarů.
Warhound představil svůj záměr 22. října 2026 po období, kdy fungoval v utajení. Mezi investory patří například fondy Sequoia, 8VC a Corner Ventures nebo In-Q-Tel, investiční společnost podporovaná americkými zpravodajskými službami. Cílem přitom je vyvinout psy pro úkoly, při nichž mohou být lidé vystaveni nebezpečí a stroje zatím nedokážou nabídnout srovnatelné schopnosti. Jde například o vyhledávání výbušnin, pátrací operace a další specializované činnosti.
Warhound vychází z problému, který se týká současného systému zásobování amerických ozbrojených složek pracovními psy. Podle údajů společnosti pochází více než 80 % pracovních psů americké armády z Evropy a méně než polovina zvířat splňuje požadavky pro službu. Výběr vhodných jedinců komplikuje mimo jiné výskyt dědičných zdravotních problémů a skutečnost, že část psů úspěšně neprojde výcvikem.
Ben Lamm v rozhovoru pro TechCrunch (viz techcrunch.com) uvedl, že se při studiu chovu pracovních psů zaměřil na problémy, jako jsou poruchy zraku, zvýšené riziko některých nádorových onemocnění, dysplazie kyčelních kloubů nebo svalová atrofie. Podle jeho představy by genetické inženýrství mohlo pomoci omezit některé zdravotní predispozice a současně posílit vlastnosti důležité pro služební nasazení. Jeho výzkumný tým se zaměřil především na belgické ovčáky malinois a německé ovčáky, tedy plemena běžně využívaná při vojenských a policejních operacích. Z jejich buněčných linií vytvořil zásobu uchovávanou v takzvané biobance a na jejím základě chce pracovat s genetickou informací a upravovat vybrané vlastnosti budoucích psů.
Vedle zdraví a dlouhověkosti se projekt zaměřuje také na rychlost, obratnost a čich. Právě schopnost zachytit pach výbušnin patří mezi vlastnosti, které mohou mít při práci v nebezpečném prostředí zásadní význam. Genetické úpravy ovšem představují pouze jednu část projektu. Společnost Anduril má zajistit také technické vybavení, které má zlepšit koordinaci mezi psem a jeho psovodem a poskytnout mu lepší přehled o situaci v terénu.
Počítá se například s ochrannými vestami a brýlemi nebo se senzory, které budou předávat informace psovodovi. Ten by tak mohl získat další údaje o dění v okolí zvířete a lépe vyhodnocovat situaci během zásahu. Podle Lamma mají tyto technologie zvýšit bezpečnost a zdraví psů nad rámec toho, čeho lze dosáhnout genetickými úpravami. Zároveň mají pomoci chránit lidské členy týmů, kteří se zvířaty pracují.
Colossal Biosciences je známá především svými projekty zaměřenými na oživení vlastností vyhynulých druhů, například doda nebo mamuta. Společnost při své práci využívá technologie pro genetickou analýzu, klonování a identifikaci či kopírování genů. A právě tyto zkušenosti chce nyní uplatnit při vývoji pracovních psů. Warhound plánuje využít také společnost Viagen, která patří do skupiny Colossal a specializuje se na klonování zvířat. Podle Lamma se první skupina psů blíží fázi klonování a následného vývoje embryí. Narození štěňat firma očekává na začátku roku 2027. Pokud vše půjde podle plánu, do služby by se první zvířata mohla dostat během následujících dvou let.
Warhound chce své služby nabízet americkému ministerstvu obrany, vojenským složkám, policii a záchranným týmům. Lamm uvedl, že společnost již svůj projekt představila řadě vládních organizací.
Vedle technických a vojenských aspektů projektu se pozornost soustředí na dobré životní podmínky zvířat. Warhound uvedl, že spolupracuje s organizací American Humane Society, která má pomoci s certifikací výcvikového programu pro nové psy. Společnost zároveň počítá s tím, že by vysloužilí psi mohli po ukončení služby najít domov prostřednictvím programu Military Working Dog Reunification nebo jiného programu této organizace.
American Humane Society spolupráci uvedla, že chce přispět k zajištění humánního zacházení se zvířaty. Zůstává ovšem otevřené, jaké konkrétní standardy budou pro geneticky upravené psy platit a jak se bude ověřovat, že zamýšlené změny skutečně zlepšují jejich zdraví a kvalitu života.
