Jedinečný 3D pohled na celou loď, jako by okolo nebyla žádná voda, by mohl odhalit, jak došlo k jejímu potopení během první plavby v roce 1912. Skeny také zachovají „digitální dvojče“ lodi, které rychle ničí bakterie požírající železo, koroze solí a hluboké oceánské proudy. Expert na Titanic Parks Stephenson v pořadu Today na BBC Radio 4 uvedl, že tyto snímky by mohly poskytnout nové forenzní důkazy, které by mohly vést ke změně vnímání toho, jak se potopení odehrálo. „V průběhu let studia Titanicu jsem viděl dostatek důkazů, které vyvolávají pochybnosti ohledně příběhu, na který jsme si během posledního století zvykli. V posledních letech vidím stále více důkazů, které naznačují, že to celé bylo jinak. Z vraku, který je v podstatě posledním přeživším svědkem této katastrofy, je stále mnoho, co se dá naučit. Má stále, co vyprávět,“ řekl Parks Stephenson.
Two underwater robots, named 'Romeo' and 'Juliet,' gathered data from the Titanic wreck site in 2022 to help create this full-size 3D model of the iconic sunken ship pic.twitter.com/ILkQVoSaDu
— Reuters (@Reuters) May 18, 2023
Sken byl proveden v létě 2022 společností Magellan specializující se na mapování hlubokého moře a společností Atlantic Productions, která připravuje dokument o tomto projektu. Dlouho se předpokládalo, že Titanic se potopil jako celek, ale když byl vrak objeven v roce 1985, zjistilo se, že se rozpadl ještě před dosažením mořského dna. Leží rozdělený na dvě části asi 600 metrů od sebe a obklopený polem trosek.
Vrak byl již mnohokrát prozkoumán a zachycen na snímcích. Avšak běžné fotoaparáty poskytují pouze úryvky nebo snímky lodi místo toho, aby zaznamenaly celý objekt. A čas na detailní zachycení vraku se krátí. Nedostatek světla a silný tlak v hloubce téměř 4 km znamená, že je v okolí málo mořského života. Železo sežírající mikroby postupně přeměňují 50 tisíc tun železa na rez, který se nakonec rozpustí na jemný prášek a zmizí v oceánu.
Skenování vraku bylo provedeno během šestitýdenní expedice v létě loňského roku. Specializovaná loď byla v severním Atlantiku zhruba 700 km od pobřeží Kanady. Expedice nasadila dvě ponorky nazvané Romeo a Julie, které strávily více než 200 hodin blízko mořského dna podrobným mapováním každého milimetru vraku a tři mílí dlouhého pole trosek. Podle theguardian.com ponorky pořídily více než 700 tisíc snímků ze všech úhlů, ze kterých byla vytvořena přesná 3D kopie. Snímky ukazují děsivě rozpoznatelný tvar lodi pokrytý krápníky rzi. Po poli trosek jsou rozházené různé předměty, včetně neotevřených lahví s šampaňským, soch a desítek párů bot.
