Jakmile se objevily pokročilé možnosti velkých jazykovým modelů, vyvolalo to rovněž otázku o podstatě samotného autorství. Ta je asi nejpalčivější v případě nejrůznějších patentů, které mohou mít dalekosáhlé následky. Jak se můžete přesvědčit například u patentů týkajících se mobilních telefonů, často jde o velice abstraktní ideje, které mají však reálný dopad na fungování určitých firem. Obava, že by automaticky generované texty a ilustrace mohly tuto křehkou rovnováhu narušit, jsou poměrně reálné.
Vypadá to však, že podobný problém prozatím nehrozí. Už dříve se objevila soudní rozhodnutí, že samotná „umělá inteligence“, ať už je to cokoli, nic patentovat nemůže. A podobný přístup se stal i oficiálním stanoviskem Amerického úřadu pro patenty a ochranné známky (USPTO). Ten ve svých pravidlech tvrdí, že systémy umělé inteligence nemohou být jmenovány vynálezci, ale lidé mohou používat nástroje umělé inteligence v procesu vytváření patentovaných vynálezů a musí to zveřejnit.
Úřad zveřejnil své nejnovější pokyny po sérii výzkumů s cílem získat zpětnou vazbu od veřejnosti. Uvádí se v něm, že zatímco systémy umělé inteligence a jiné „nefyzické osoby“ nemohou být v patentových přihláškách uvedeny jako vynálezci, „použití systému umělé inteligence fyzickou osobou nevylučuje, aby se fyzická osoba kvalifikovala jako vynálezce“. Osoby žádající o patent musí uvést, zda při vynálezu použily umělou inteligenci, stejně jako USPTO žádá všechny žadatele, aby uvedli všechny podstatné informace nezbytné k rozhodnutí.
