Německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär vyslala do Washingtonu jasné varování: americké lunární ambice a programy NASA jsou kriticky závislé na evropských technologiích, jako je servisní modul lodi Orion. Transatlantické prohlášení přitom přichází v době rostoucího napětí mezi USA a EU poté, co Washington omezil přístup k pokročilým modelům AI a Brusel reagoval balíčkem pro technologickou suverenitu. Vedle geopolitického soupeření s osou Čína-Rusko však Německo varuje i před vnitřní hrozbou – chystaný unijní kosmický zákon podle Berlína ohrožuje konkurenceschopnost evropských firem zbytečnou byrokracií.
Evropa nicméně nejspíše má v rukou silnější karty, než si Washington v probíhající technologické válce připouští. V rozhovoru pro server Politico (viz politico.eu) to jasně deklarovala německá ministryně pro vesmír Dorothee Bär. Reagovala tak na sílící snahy Spojených států omezovat přístup k americkým technologiím a připomněla, že americký návrat na Měsíc stojí a padá s evropským know-how.
„Německo a Evropa poskytují klíčové technologie pro vesmírné mise USA. Proto můžeme s jistotou říci: bez nás to zkrátka nepůjde,“ uvedla Bär na technologickém veletrhu VivaTech v Paříži. Její argumentace se opírá o zcela konkrétní inženýrské projekty. Tím nejvýznamnějším je Evropský servisní modul (ESM) pro kosmickou loď Orion, který NASA označuje za „hnací motor“ celého lunárního programu. Modul, jenž zajišťuje dodávky elektřiny, pohonu, vody a vzduchu pro astronauty, se totiž montuje v německých Brémách pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA). Ministryně navíc zmínila německou firmu Jena-Optronik, která pro Orion dodává kriticky důležité senzory pro orientaci v prostoru.
Tento diplomatický tlak Berlína přitom přichází v momentě, kdy se vztahy mezi transatlantickými partnery ocitají na bodu mrazu. Washington totiž nedávno zablokoval zahraniční přístup k nejnovějším modelům umělé inteligence společnosti Anthropic, což unijní lídry podnítilo k urychlenému schválení balíčku zaměřeného na technologickou suverenitu. Cílem EU je drasticky snížit závislost na amerických cloudových službách, čipech a softwaru.
Podle Bär je však nutné udržet silné spojenectví, protože hrozba zvenčí roste. Na druhé straně barikády se totiž formuje nebezpečná aliance. „Nesmíme přehlížet, že se formuje silné spojenectví složené z Ruska, Číny, Severní Koreje a Íránu. Nechci, aby tyto země závod o vesmír vyhrály,“ upozornila ministryně. Že je hlad po vesmírných kapacitách enormní, potvrdil v Paříži i zakladatel Blue Origin Jeff Bezos, podle kterého je poptávka po raketových startech v současnosti doslova nenasytná.
Zatímco navenek Německo brání evropské zájmy proti USA, uvnitř Unie ostře vystupuje proti byrokracii. Bär podrobila tvrdé kritice chystaný unijní zákon o vesmíru (Space Act). „Stále si kladu stejnou otázku: Opravdu potřebujeme další regulaci? Chceme snižovat byrokracii, ale přitom neustále vytváříme nové požadavky,“ varovala.
Proti unijnímu návrhu se staví nejen Berlín, ale i samotný Washington, který v případě znevýhodnění amerických firem pohrozil odvetnými opatřeními. Německo proto raději připravuje vlastní národní legislativu.
