Po měsících intenzivních, ale neúspěšných pokusů o znovunavázání kontaktu oznámila NASA (viz nasa.gov) smutnou zprávu. Marsovský orbiter MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) byl oficiálně prohlášen za nefunkční. Poslední data ze sondy přijala síť Deep Space Network (DSN) 6. prosince loňského roku, těsně předtím, než družice zmizela za obzorem Rudé planety.
LIVE: Leaders with NASA's Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) mission are providing an update on spacecraft operations and discussing the mission's accomplishments. https://t.co/dEw7GWe3JS pic.twitter.com/QDrhHUQu5P
— NASA (@NASA) June 3, 2026
Když se sonda opět objevila v dosahu, telemetrie ukázala, že se nachází v nekontrolovatelné rotaci a přepnula se do nouzového režimu. Podle vyšetřovací komise NASA došlo během několika hodin k fatální ztrátě energie, což vedlo k úplnému selhání komunikačních systémů. Přesná příčina incidentu na odvrácené straně Marsu nicméně stále zůstává předmětem vyšetřování.
Sonda MAVEN každopádně odstartovala v listopadu 2013 na palubě rakety Atlas V a k Marsu dorazila o deset měsíců později. Její primární vědecká mise byla naplánována na pouhý jeden pozemský rok. Družice však vykazovala tak skvělé výsledky, že NASA její provoz opakovaně prodlužovala – nakonec ve vesmíru spolehlivě sloužila více než dekádu. „Vědecké poznatky, které nám MAVEN poskytl, jsou klíčové pro rozhodování o tom, jaký typ radiační ochrany a bezpečnostních opatření musíme zavést, než vyšleme lidi na Mars,“ uvedla Louise Prockter, ředitelka divize planetárních věd v ústředí NASA ve Washingtonu. „Data shromážděná sondou MAVEN budou i nadále poskytovat cenné poznatky o Marsu po celá desetiletí.“
Sonda MAVEN také byla vůbec prvním aparátem vybaveným přístroji pro detailní studium evoluce marsovské atmosféry a jejího ovlivňování solárním větrem. Kromě vědeckého výzkumu plnil MAVEN také klíčovou roli retranslační stanice, přes kterou proudila na Zemi data z robotických vozítek pracujících na povrchu Marsu. Jak dodává space.com (viz space.com), ztráta sondy MAVEN přitom znamená, že NASA má v současné době u Marsu v aktivní službě již pouze dva orbitery. Oba jsou přitom, podobně jako MAVEN, hluboko za hranicí své plánované životnosti: Mars Odyssey (na orbitě od roku 2001) a Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) (na orbitě od roku 2005).
O přenos dat z povrchu Marsu se nyní stará zbývající čtveřice sond – vedle dvou zmíněných od NASA jsou to ještě evropské aparáty Mars Express a Trace Gas Orbiter. A i když samotný hardware nadobro utichl, odkaz mise MAVEN zdaleka nekončí. Sonda totiž zanechala obrovský archiv dat, který vědci teprve připravují ke kompletní archivaci. „Mise MAVEN skutečně posunula naše chápání marsovské atmosféry a jejího vývoje. Tento soubor dat měl na náš vědní obor obrovský dopad,“ uvedla Shannon Curry, hlavní vědecká pracovnice mise MAVEN a výzkumnice v Laboratoři pro atmosférickou a vesmírnou fyziku (LASP) na Coloradské univerzitě v Boulderu. „Náš vědecký tým je na všechny tyto úžasné objevy výjimečně hrdý.“
