Mohlo by se zdát, že biometrické systémy, které dokáží ze záběru z průmyslové kamery určit identitu jedince, hlídají jen letiště nebo jiné důležité objekty. Na předměstí amerického Detroitu však takový biometrický systém pozoruje příchozí na místní kluziště pro kolečkové brusle. Právě s odkazem na systém odmítla ochranka vpustit dovnitř 14letou Lamyu Robinsonovou. Ta však na daném místě byla poprvé. Její rodiče pak konfrontovali vedení sportoviště a o případu informovala televize fox2detroit.com.
Vedení podniku se za incident omluvilo. Ukázalo se, že nasazený systém vyhodnotil dívčinu podobu z 97 % shodnou s osobou, která měla na sportoviště zákaz vstupu, protože se zde zapojila do konfliktu. To ale rodičům nestačí a podle nich k takovému zamítnutí stačí, aby byl člověk mladá Afroameričanka s brýlemi, což rozhodně nestačí. Celý případ tak nejspíše skončí u soudu.
Předpojaté systémy?
Může se to zdát jen jako zbytečně nafouknutá a bezvýznamná historka, ale stále četnější případy z poslední doby ukazují, že se opravdu může jednat o systémový problém. Kupříkladu britský systém pro vydávání pasů má problém s rozeznáním rysů uživatelů s tmavší pletí. Proto se napříč celým světem podepisují petice, které požadují zákaz podobných systémů. Že se jedná o vážný problém naznačuje i obsáhlá studie amerického Národního institutu pro standardy a technologie, který spadá pod ministerstvo obchodu.
Ta připouští, že demografická kritéria mohou hrát roli. Zjednodušeně řečeno jsou podobné systémy „vyladěny“ pro osoby se světlejší pletí, ať už jde o bělochy nebo Asiaty. Lepší kontrast jednotlivých prvků obličeje umožní lépe stanovit záchytné body a pracovat s nimi. Systém tak sám o sobě rasistický není. Otázkou ale zůstává, jakým způsobem se k problému postaví jeho tvůrci a provozovatelé.
