Začít to může docela nenápadně. Strana prstu začne svědit, pálit nebo zvláštně brnět. O několik hodin později se pod kůží objeví drobné průsvitné puchýřky, které vypadají, jako by v ní někdo ukryl několik zrnek. Člověk má okamžitě chuť je poškrábat nebo propíchnout. Ani jedno ale zpravidla nepomůže.
Takto se často hlásí dyshidróza neboli dyshidrotický ekzém, někdy označovaný také jako pompholyx. Nejčastěji postihuje boky prstů, dlaně a plosky nohou. Není nakažlivá a na druhého člověka ji nelze přenést podáním ruky, společným ručníkem ani jiným běžným kontaktem (viz mayoclinic.org).
Puchýřky připomínají zrnka tapioky
Pro dyshidrózu jsou typické malé, pevné a hluboko uložené puchýřky naplněné čirou tekutinou. Obvykle měří přibližně jeden až dva milimetry a mohou se objevovat ve skupinkách. Právě kvůli jejich vzhledu je některé zahraniční zdroje přirovnávají ke zrnkům tapioky.
Puchýřky se někdy spojí do většího ložiska. Kůže může intenzivně svědit, pálit a bolet, takže i obyčejné držení telefonu, psaní na klávesnici, chůze nebo mytí nádobí přestává být samozřejmostí. Výsev zpravidla trvá několik týdnů. Puchýřky postupně vysychají a následuje loupání, výrazná suchost a někdy i bolestivé praskliny (viz dermnetnz.org).
Název, který mate dodnes
Označení dyshidróza vzniklo v době, kdy se lékaři domnívali, že onemocnění souvisí s poruchou potních žláz. Tato představa se nepotvrdila. Puchýřky nevznikají kvůli ucpaným potním žlázám a čirá tekutina uvnitř není nahromaděný pot.
Jde o ekzémový zánět. V povrchové vrstvě kůže se mezi buňkami hromadí tekutina a vytváří drobné dutinky. Protože je kůže na dlaních a chodidlech poměrně silná, zůstávají puchýřky uložené hluboko a mohou působit napjatě. Odborně se tento proces označuje jako spongióza (viz altmeyers.org).
Přesnou příčinu dyshidrózy medicína stále nezná. Pocení však může už probíhající zánět zhoršovat. Proto se obtíže u části lidí vracejí v teplém počasí, při sportu, ve stresu nebo při dlouhém nošení neprodyšných rukavic.
Co může spustit další výsev?
U každého člověka může být kombinace spouštěčů trochu jiná. Častým problémem je dlouhý nebo opakovaný kontakt s vodou, mýdlem, dezinfekcí, saponáty a čisticími prostředky. Rizikové může být také pracovní prostředí, ve kterém se ruce často potí, máčejí nebo přicházejí do styku s chemikáliemi.
Potíže proto mohou výrazněji zasahovat například zdravotníky, kadeřníky, pracovníky úklidu, kuchaře, automechaniky nebo lidi pracující ve stavebnictví. U ekzému rukou je dlouhodobá ochrana kůže a omezení pracovních dráždivých látek důležitou součástí léčby (viz onlinelibrary.wiley.com).
Roli může hrát také kontaktní alergie, především na nikl, kobalt nebo chrom. Nikl přitom nenajdeme jen v průmyslu, ale také v bižuterii, hodinkách, přezkách a dalších předmětech každodenní potřeby. Dalšími možnými spouštěči jsou stres, horko, výrazné pocení nebo sezónní změny. U některých pacientů může výsev na rukou souviset také s plísňovou infekcí nohou (viz aad.org).
Neznamená to ale, že každý člověk s dyshidrózou musí začít vyřazovat potraviny, bižuterii nebo běžnou kosmetiku. Spouštěč je vhodné hledat systematicky, ideálně společně s dermatologem. Přísná dieta nebo nákup drahých „detoxikačních“ přípravků naslepo může přinést více starostí než užitku.
Dyshidróza, nebo palmoplantární pustulóza?
Dyshidróza se může na první pohled podobat kontaktnímu ekzému, plísni, svrabu nebo palmoplantární pustulóze. U dyshidrózy bývají puchýřky hluboké, silně svědí a obsahují průhlednou tekutinu. Po jejich ústupu se kůže často výrazně loupe.
Palmoplantární pustulóza naproti tomu vytváří bělavé až nažloutlé pustuly na zarudlé a šupící se kůži dlaní a chodidel. Jejich obsah je sice obvykle sterilní, ale působí spíše jako hnis. Rozdíl nemusí být při domácím pohledu jednoznačný a obě onemocnění patří mezi možné vzájemné záměny (viz dermnetnz.org).
Proč puchýřky doma nepropichovat?
Propíchnutí puchýřku sice na chvíli uvolní tlak, samotný zánět ale nezastaví. Odstraněním jeho přirozeného krytu navíc vznikne otevřená brána pro bakterie. Výsledkem může být mokvání, bolestivé zanícení nebo tvorba žlutých krust.
Velký a napjatý puchýř, který omezuje pohyb nebo chůzi, může za vhodných podmínek vypustit zdravotník. Kryt puchýře se přitom obvykle ponechává na místě, aby chránil spodní vrstvy kůže. Do podobného zákroku bychom se doma pouštět neměli (viz eczema.org.uk).
Diagnóza někdy připomíná detektivní práci
Zkušenému dermatologovi často stačí vzhled a umístění puchýřků společně s popisem průběhu. Pokud je ale postižena pouze jedna ruka nebo jedna noha, může být potřeba vyloučit plísňovou infekci. Lékař může odebrat seškrab kůže k mykologickému vyšetření.
U dlouhodobých nebo neobvyklých obtíží přicházejí v úvahu také epikutánní testy, při kterých se hledá kontaktní alergie například na kovy, konzervační látky, parfemaci nebo pracovní chemikálie. Biopsie se provádí jen výjimečně, pokud je nutné vyloučit jiné kožní onemocnění (viz mayoclinic.org).
Léčba začíná zklidněním zánětu
Při akutním výsevu mohou od svědění ulevit chladné obklady. Po umytí je vhodné kůži jemně osušit a nanést neparfémovaný promašťující přípravek. Promazávání neopraví příčinu onemocnění, pomáhá však obnovovat porušenou kožní bariéru a omezuje vznik bolestivých prasklin.
Na výraznější výsev lékař zpravidla předepisuje kortikosteroidní mast nebo krém. Kůže na dlaních a chodidlech je silná, proto zde mohou být potřeba účinnější přípravky než na obličej nebo jiné citlivé oblasti. Sílu přípravku, délku používání i případné překrytí obvazem by měl určit lékař. Dlouhodobé používání silných kortikoidů bez kontroly není bezpečné.
U těžkých nebo často se vracejících případů může dermatolog zvažovat fototerapii, léčbu nadměrného pocení nebo léky ovlivňující zánětlivou reakci organismu. Antibiotika či antimykotika mají smysl pouze tehdy, když se prokáže bakteriální nebo plísňová infekce (viz nhs.uk).
Ruce potřebují ochranu, ne saunu
Při mytí nádobí a práci s čisticími prostředky pomáhají nepropustné rukavice. Pokud se v nich ale ruce potí, může se ekzém naopak zhoršit. Řešením mohou být tenké bavlněné rukavice pod ochrannou vrstvou a pravidelná výměna, jakmile zvlhnou.
Ruce je vhodné mýt vlažnou, nikoliv horkou vodou, používat šetrný neparfémovaný mycí přípravek a po každém umytí je důkladně osušit – také mezi prsty. Při práci s vodou je lepší sundat prsteny, pod kterými zůstává vlhkost a zbytky mýdla. Promazávací přípravek má největší smysl používat pravidelně, nejen ve chvíli, kdy už kůže praská (viz eczema.org.uk).
Kdy už nečekat a navštívit lékaře?
Vyšetření je vhodné, pokud se puchýřky objevily poprvé a není jasné, o co jde, pokud se opakovaně vracejí nebo znemožňují práci, spánek či běžnou chůzi. Pozornost si zaslouží také vyrážka pouze na jedné ruce nebo noze, protože může jít o plísňovou infekci či jiné onemocnění.
Rychlejší kontrola je potřeba při narůstající bolesti, otoku, teplé a výrazně zarudlé kůži, hnisu nebo žlutých krustách. Varovným signálem je také šířící se zarudnutí, horečka nebo celková nevolnost. Čirá tekutina v běžném puchýřku sama o sobě hnisem není, změna jejího vzhledu a přibývající bolest už ale mohou upozorňovat na infekci (viz clevelandclinic.org).
Může se vracet, ale dá se držet pod kontrolou
Někteří lidé prodělají jediný výsev, u jiných se puchýřky vracejí po dobu měsíců nebo let. Pomoci může jednoduchý záznam, ve kterém si člověk poznamená počasí, pracovní činnost, použité přípravky, kontakt s vodou a míru stresu. Souvislost, která během jednoho dne není vidět, se po několika epizodách někdy ukáže překvapivě jasně.
Dyshidrózu bohužel nelze vyřešit jednou univerzální mastí. Správná diagnóza, ochrana kožní bariéry, cílené hledání spouštěčů a včasné zklidnění každého výsevu však mohou výrazně omezit její dopad na každodenní život.
