Hyperloop One končí, tentokrát doopravdy

Hyperloop One končí, tentokrát doopravdy
Fotografie: Virgin
  • Společnost byla jedním ze startupů, který měl přinést revoluční způsob dopravy
  • Jednalo by se o rychlý přesun kapslí v tunelech s nízkým tlakem
  • Při zkouškách kapsle však dosahovala jen zlomku rychlosti
  • Společně s nákladností systému to přinutilo firmu skončit

Hyperloop One, futuristický dopravní startup, který sliboval, že nás bude přepravovat tunely ve vakuu a rychlostí letadel, podle agentury Bloomberg končí. Společnost rozprodává svůj majetek, zavírá kanceláře a propouští zaměstnance. Formálně skončí na konci roku, kdy veškeré její duševní vlastnictví přejde na jejího majoritního akcionáře, významného dubajského provozovatele přístavů DP World.

Od svého založení v roce 2014 získala společnost přibližně 450 milionů dolarů z fondů rizikového kapitálu a dalších investic. Na tento způsob dopravy sázela hlavně dynamicky rozvíjející se arabská města, která společně s královskými rodinami z regionu investovala do projektu. Ačkoli se o vybudování hyperloopů stále pokouší malá hrstka startupů, zánik jedné z největších hyperloopových společností signalizuje konec snu.

S nápadem přišel zhruba před deseti lety Elon Musk. Podle jeho návrhu by aerodynamické hliníkové kapsle naplněné cestujícími nebo nákladem mohly být poháněny trubicí téměř bez vzduchu rychlostí až 1200 km/h. Tyto tubusy, vyzdvižené na pylonech nebo zapuštěné pod zem, by mohly být postaveny buď uvnitř měst, nebo mezi nimi. Nazval je „pátým způsobem dopravy“ a tvrdil, že by mohly pomoci změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme, obchodujeme a cestujeme.

Společnost Virgin Hyperloop byla původně založena jako Hyperloop Technologies, v roce 2016 změnila název na Hyperloop One a poté, co ji koupila společnost Richarda Bransona, opět na Virgin Hyperloop One. Společnosti se podařilo zajistit financování v objemu desítek miliónů dolarů a v roce 2020 se uskutečnil první a jediný test. Kapsle při něm však dosáhla rychlosti pouze 160 km/h, což je zlomek původních slibů a rychlost srovnatelná s běžnými vlaky nebo automobily.

I proto se odhadovalo, že by komerční start mohl přijít nejdříve v roce 2030. Během pandemie a navazující energetické krize však bylo čím dál tím více jasné, že doba nepřeje takto nákladným a energeticky náročným projektům. Na to reagoval i projekt Boring Company, který v nejnovější vizi nahradil kapsle putující vysokou rychlostí ve vakuu běžnými tunely pro auta, konkrétně Tesly.


Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze