Implantát schopný se po čase rozpustit v těle může pomoci při operacích srdce

Vyvinuli ho vědci z ČR
Implantát schopný se po čase rozpustit v těle může pomoci při operacích srdce
Fotografie: pixabay.com
  • Tenký ohebný drátek by mohli v budoucnu využívat lékaři při některých operacích srdce, kdy je nutné kvůli přístupu do hrudního koše rozříznout hrudní kost a po chirurgickém výkonu opět obě její části svázat drátem k sobě
  • Dosud se k této fixaci používají materiály, které se v těle nevstřebají a po srůstu hrudní kosti se při komplikacích musí operativně odstranit

V ÚSMH se tímto výzkumem zabývá Karel Balík z Oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů. Se svým týmem vyvinul zařízení, jímž se ohebný hořčíkový drátek potáhne speciálním polymerním materiálem tak, aby měl požadované vlastnosti a mohl se při operacích využít. Pokud by byl totiž implantát vyroben pouze z hořčíku, rozpustil by se v těle dříve, než by kost srostla.

Implantát z hořčíku
Korozní test hořčíkového drátu potaženého biodegradabilním kopolymerem v simulovaném tělním prostředí. Kov je postupně nahrazován částečně průhlednými korozními produkty, které jsou svým složením velmi blízké anorganické složce lidské kosti. Polymer omezuje korozní rychlost a předchází lokálnímu poškození a generaci vodíku, což bývá způsobeno nečistotami v drátu, které někdy nelze spolehlivě odstranit při výrobě Mg drátu.

Potažený drátek je plně biodegradabilní, to znamená, že se v těle po několika týdnech zcela vstřebá. Při jeho použití pro fixaci hrudní kosti by tedy nebyla nutná další operace, aby se dal, v případě komplikací, odstranit drátek z těch materiálů, které se dosud používají. Bylo by to určitě výhodné, obzvláště při operacích malých dětí,“ uvedl Balík. Komplikace mohou nastat například v tom případě, že tělo implantát z dosud používaného materiálu dobře nesnese, což se projevuje záněty či chronickou bolestí.

Doplnil, že se ÚSMH chystá technologii potahování tenkých drátů polymerem patentovat. „Pokud patent získáme a poté se najde vhodná firma, která bude implantát vyrábět, bude to jistě pro budoucí pacienty přínosem,“ uzavřel vědec. Za ČVUT v Praze na výzkumu pracuje Karel Tesař, dále se na něm podílí také Fyzikální ústav AV ČR, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.

Výsledky uvedeného projektu se dostaly do finále 2. ročníku národní soutěže Transfera Technology Day. Pořádá ji Národní platforma Transfera.cz, která hájí zájmy transferové komunity v České republice s cílem posilovat a rozvíjet činnosti v oblasti transferu technologií a znalostí. Cílem akce je propojení byznysu a vědy za účelem získání zpětné vazby ke komerční připravenosti projektů a do budoucna i získání finančních prostředků pro perspektivní vědecké projekty.

V rámci soutěže bylo vybráno do finále 13 vědecko-výzkumných projektů. Projekty, které se do něj kvalifikovaly, mohou používat označení FINALISTA TRANSFERA TECHNOLOGY DAY 2021.

tisková zpráva,
Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze