Jak jsem hackoval televizor

Jak jsem hackoval televizor
11

Mám za sebou první kontakt s televizí s Androidem. Všechno šlo překvapivě snadno až do chvíle, kdy jsem se snažil připojit bezdrátová sluchátka. Televizor vytrvale vzdoroval, ale nevydržel a navíc jsem si z tohoto souboje odnesl spoustu zajímavých postřehů, které si nenechám pro sebe.

Takto snadno bych se jako redaktor neměl nechat nachytat. Můj nový televizor od Sony sice umí Bluetooth, ale až v návodu nebo někde hluboko ve specifikacích se dozvíte, že pouze vybrané profily. Ty běžný uživatel příliš neřeší a považuje A2DP (Advanced Audio Distribution Profile), kterým se obvykle připojují sluchátka nebo reproduktory, za základní a nedílnou výbavu Bluetooth. Ne tak ovšem v Sony, kde jejich levnější modely umí pouze připojit klávesnice anebo dálkové ovládání pro hlasové ovládání, kterým můžete ohromovat návštěvy.

Normálním řešením by bylo vzdát se, natáhnout za gaučem pár metrů kabelu a užívat si. Jenže než se tak stalo, bleskla mi hlavou vzpomínka na středoškolská studia a hodiny matematiky. Většina z nás měla v té době skoro stejné vědecké kalkulačky, ty dražší uměly více funkcí. Postupem času jsme ale zjistili, že pokročilé funkce (přes klávesu Shift) zvládají i levnější kalkulačky, byť nemají náležitě popsaná tlačítka. Pro výrobce bylo levnější nechat všude stejné vnitřnosti a odlišit modely jen různými klávesnicemi.

Z této zkušenosti jsem usoudil, že Sony patrně nemarnilo čas vývojem verze Bluetooth, které by zvládalo jen zlomek profilů oproti těm nejlevnějším zařízením na trhu. Zřejmě nejsem první, kdo došel k podobnému závěru, protože na internetu se dalo snadno nalézt řešení.

Chytré stroje pro chytré lidi

V tomto okamžiku musím vyzdvihnout sílu řešení zařízení s otevřeným operačním systémem. Kdyby mě podobnou kličkou převezl televizor s nějakým proprietárním systémem, mohl bych příští roky jenom zakopávat o natažený kabel. Takto ale stačilo „bokem“ nainstalovat aplikaci Bluetooth Pair, provést inicializaci sluchátek v ní, načež běžně figurují v menu Bluetooth a automaticky se připojují. Hrají hezky a bez zpoždění, přesně jako by tuto možnost nabízel přímo výrobce. On se ji ale rozhodl záměrně znemožnit, aby tak zvýraznil rozdíly mezi různými modely v různých cenových hladinách.

Nákupem vaše utrácení nekončí, ale naopak teprve začíná.

Obchodně to lze chápat, lidsky už daleko méně. Podobná řešení můžeme napříč různými segmenty pozorovat čím dál tím častěji. Kupříkladu „free-to-play“ hry, které jsou nejdříve zdarma, ale pak v nich utratíte pořádný balík peněz. Tady nad tím se dá ještě mávnout rukou. Jenže když si koupíte auto s relativně drahým systémem a pak stejně musíte doplácet tisícové částky za aktivaci hlasového ovládání nebo možnost spustit Android Auto... Obojí v systému už je, platíte pouze za odemčení…

Zatímco v „sedmičkovém“ Golfu to byly spíše jen tyto dvě výjimky, novější model má na podobném dokupování funkcí, které už v něm jsou, založený celý obchodní model.

V tomto kontextu se divím, že ani Sony nenabízí možnost v menu zadat číslo kreditky a Bluetooth pro sluchátka si nechat odemknout na dálku. Je to ostatně trend dnešní doby, kdy nákupem vaše utrácení nekončí, ale naopak teprve začíná.

Diskuze ke článku
Goofy
"Jak jsem hackoval televizor"
... "stačilo nainstalovat aplikaci"
Inu, každý si hackování představuje jinak.
Jerry
Názorná ukázka toho jak tahat peníze z kapes - dnes u aut, zítra TV a pozítří lednička s pračkou.
PetrNV
Pokud se lidi smíří s tím, že v každé flešce a disku zaplatíte OSA více peněz než je zisk výrobce nebo obchodníka, nedivte se, že si někdo nechá zaplatit software, který je dnes největší částkou vývoje. Železo je levné a nemá smysl kvůli ušetření 1USD na kusu udržovat a vyvíjet dva typy hardware.
nofaktne
a dost. ztrata času. ještě se obhahuj svými myšlenkovými pochody.

Načíst všechny komentáře

Přidat názor

Nechcete být anonymní? Přihlašte se

Nejživější diskuze