Předloni na podzim jsem se snažil k čerstvě zakoupené televizi připojit bezdrátová sluchátka. Zdánlivě banální úkon se zvrhl v složitou hackerskou operaci, při níž se dozvíte, že není Bluetooth jako Bluetooth a co umí Android telefon za tři tisíce, nemusí umět Android televizor za desetinásobek. A tak jsem, hlavně kvůli problémům popsaným dále, připojil k televizi vysloužilý kancelářský notebook s bezdrátovou klávesnicí a všechny chytré funkce řešil na něm.
Prokletí jménem Náhodný restart
Možná se vám může zdát bizarní kupovat si moderní televizor s Android TV a pak k němu připojovat deset let starý kancelářský notebook s Windows 7. Jenomže ten bez problémů fungoval, což se o televizoru od Sony říci nedalo. Potíž se sluchátky byla jen takovým drobným zaškobrtnutím ve srovnání s faktem, že se televizor náhodně restartuje při sledování pozemního vysílání. Takové chování operačního systému jsem nezažil od dob Windows ME. Situaci ještě navíc komplikoval fakt, že se tato závada vyskytuje nahodile, jednou za pár dní, nelze ji tedy replikovat. Bylo by tedy asi zbytečné žádat o pomoc servis, naopak diskusní fórum na internetu poradilo, že pomůže vypnutí hybridního vysílání, známého též jako červené tlačítko. Chytrý televizor tak hodně zhloupne, ale aspoň běží bez problémů.
Z toho důvodu, tedy pro přístup k archivům českých televizních stanic, byl připojen onen postarší notebook. Jenže jak příchozí pandemie změnila vše, notebook zamířil z důchodu do plného nasazení v on-line výuce. Nezbývalo tedy, než se obrnit trpělivostí a vydat se do boje. Že půjde o hlubší o problém bez snadného řešení napovídá i fakt, že televize dostala za poslední rok aktualizaci z Androidu 8 na 9 a k tomu i pár menších updatů, aniž by to v tomto ohledu něco změnilo. Další internetové rady navrhují vypnutí HbbTV jen u televizí skupiny Prima nebo různě laborovat s nastavením internetového připojení – vše bez úspěchu.
Člověk pak zkouší jiné cestičky, takzvané workaroundy. Internetový prohlížeč v televizi spíše nefunguje než funguje. Aplikace pro mobily v TV neběží. Nadějné se jeví býti použití Chromecastu, který má televizor s Androidem vestavěný, ale to by musel mít každý člen domácnosti vlastní chytré zařízení. A i zde je bizarní chyba v tom, že některé aplikace po startu samovolně zvýší hlasitost na 100 %. Znělka zpráv tak spolehlivě probudí nejenom byt, ale rovnou celé patro.
Záchrana jménem KODI
Po pár slepých uličkách se konečně objevuje spása v podobě KODI. Multiplatformní aplikace postavená na schopnosti instalovat různé pluginy, a to včetně těch pro sledování archivů českých televizí.
Ve srovnání s tím, jak je složitost současných moderních aplikací stlačena až na naprosté minimum, působí KODI jako zážitek z jiného časoprostoru. Ve zpětném ohlédnutí dává instalace českého repozitáře, z nějž se pak následně tahají české pluginy, smysl. Jenže zprvu to vše působí tak zmateně a těžkopádně, že si člověk připadá jako první den u počítače, kdy se snaží neztratit v dlouhém návodu.
Na druhou stranu jsou schopnosti KODI vskutku úctyhodné, lze si ho tak rozšířit a nakonfigurovat přesně podle svých představ. Třeba k přehrávání video souborů uložených na sdílených discích v domácí síti. I když ani tady to není zcela bez vady. Ale když pak člověk zjistí, že pro přihlášení k počítačům bez hesla je potřeba zadat heslo a jméno v podobě přesně jedné mezery, připadá si jako Mr. Robot hackující Pentagon.
Kdo komu slouží?
Takové zápolení s technologickým prostředkem určeným primárně pro zábavu je pak zajímavým tématem k přemýšlení. Tomuto televizoru se skvěle podařilo zaměstnat mou mysl a rozptýlit ji tak před trudomyslností způsobenou lockdownovým bezčasím. Avšak asi jiným způsobem, než bylo zamýšleno.
Jaký operační systém je tedy nejlepší? Takový, o němž nevíte.
Jaký operační systém je tedy nejlepší? Takový, o němž nevíte. Který používáte, aniž byste řešili číslo jeho verze nebo se ho snažili podobnými eskapádami zachraňovat nebo vylepšovat. Jakmile začnete řešit, že aktualizace nechodí, nebo jich chodí naopak mnoho a sem tam něco rozbijí, pak je to špatně. Role pána a sluhy ve vztahu člověka a techniky totiž už nejsou rozdány tak jasně, jako to bylo kdysi.
Epilog
Podvědomě ale cítím, že si za podobné trampoty můžu nejspíš já, když se po hlavě vrhám do nových dobrodružství, abych držel tempo s rychlým tepem doby.
Už klasikou je tak každopůlroční souboj s Windows 10. Android v telefonu funguje u velkých výrobců už nějakou dobu bez problémů, tak proč si to nezkomplikovat hodinkami s Androidem, který střídá názvy i funkce za běhu. No a sotva začne Android v autě nějak uspokojivě fungovat, chystám se celou věc zkomplikovat tím, že se jej pokusím provozovat bezdrátově. Něco mi říká, že si v podobném duchu nestěžuji naposled.
