Již ke konci loňského roku schválila Central Drugs Standard Control Organization (CDSCO) první terapii T-buňkami CAR (Chimeric Antigen Receptor). Jedná se o imunoterapii, za kterou stojí společnost ImmunoACT, která spadá pod společnost IIT z Bombaje. Podle ní je Indie na druhém místě v celosvětové úmrtnosti na rakovinu, a právě tato léčba by mohla zachránit pacienty, kteří onemocněli leukémií nebo rakovinou lymfatického systému.
Podle theprint.in byla léčba T-buňkami CAR pro určité druhy rakoviny poprvé schválena už v roce 2017 v USA a Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv doposud schválil 6 terapií od různých výrobců léčiv. V Americe se tato léčba pohybuje okolo 400 tisíc dolarů pro pacienta (9,3 milionu korun). ImmunoACT pojmenoval svoji terapii NexCAR 19 a je ve spojení asi s dvacítkou nemocnic, kde se pacienti mohou k imunoterapii registrovat.
Imunoterapie rakoviny funguje na principu podávání monoklonálních protilátek pacientům. Jedná se o speciální typy proteinů, které se vyrábějí v laboratořích. „V případě terapie T-buňkami CAR je typ bílých krvinek nazývaných T-buňky odstraněn z těla pacienta procesem zvaným aferéza a jsou geneticky upraveny tak, aby rozpoznaly rakovinné buňky, rychleji se množily a zůstaly delší dobu v těle pacienta,“ uvedl v rozhovoru onkolog Hasmukh Jain, který vedl klinické studie.
India’s first CAR-T cell therapy is developed through collaboration between the Indian Institute of Technology, Bombay and Tata Memorial Hospital in association with industry partner ImmunoACT. So, we have two of India’s pioneering research institutes in their respective fields,… pic.twitter.com/pTj8kEx9Mw
— President of India (@rashtrapatibhvn) April 4, 2024
Celý proces léčby trvá několik týdnů a probíhá pod přísným lékařským dohledem v nemocnici. Tato buněčná terapie je zatím uplatňována pouze u pacientů, u kterých došlo k relapsu rakoviny krve nebo lymfomu. „V současné době také probíhá výzkum, který analyzuje, zda lze léčbu pomocí CAR T-buněčné terapie poskytnout v případě autoimunitních onemocnění, jako je lupus, roztroušená skleróza a revmatoidní artritida,“ uvedl vedoucí výzkumník genové terapie s tím, že zároveň také probíhají klinické studie, zda tato terapie bude moci být uplatňována na rakoviny, které jsou u populace rozšířené, jako je rakovina prsou, plic nebo ledvin.
