Už od maturity z fyziky doufám, že budu žít dost dlouho na to, abych se dočkal dvou vynálezů. Prvním z nich je „studená fúze“, druhým pak „supravodivost při pokojové teplotě“. První zmiňovaný by nám mohl snadno umožnil vyrobit více energie, než je potřeba, ten druhý zase snížit její spotřebu. Zatímco studená fúze zamířila do (možná definitivní) slepé uličky, zázračný polovodič má teoreticky dveře stále otevřené. Navíc je to od mnoha jiných fyzikálních oborů (například od „horké fúze“) takový, kde lze bádat bez ohromného zařízení a investic v řádech miliard dolarů.
Proto studie zveřejněná na arxiv.org vyvolala v odborných kruzích doslova bouři. Podle korejských vědců stačí správným způsobem kombinovat lanarkit (Pb₂SO₅) a fosfid mědi (Cu₃P), přičemž výsledkem má být látka supravodivá při běžném tlaku, až do teploty 127 °C a také vykazující známky magnetické levitace.
Today might have seen the biggest physics discovery of my lifetime. I don't think people fully grasp the implications of an ambient temperature / pressure superconductor. Here's how it could totally change our lives.
— Alex Kaplan (@alexkaplan0) July 26, 2023
Jako první se internetem přehnala vlna tweetů, v níž se i renomovaní vědci předháněli v očekávání toho, jak moc se naše životy změní. Ty posloužily jako citační podklad pro záplavu clickbaitových titulků, více či méně seriózních médií.
🔥🔬 Exciting moment! We're taking the samples out of the furnace after 6 hours at 925°C. 🌡️✨ Check out our video capturing our first try to get #LK99 substance. 🔍 #ResearchUpdate #SampleAnalysis pic.twitter.com/gy0MMc0sxO
— Department of Condensed Matter Physics || MFF UK (@CondMatfyz) August 5, 2023
Dobrat se v té záplavě „pravdy“ je opravdu nadlidský úkol, a to mluvím o docela nekontroverzním oboru, jako je materiálové inženýrství. Spor o LK-99 tak během pár týdnů vypadal stejně jako se desetiletí táhnoucí problém „změny klimatu“, případně ještě relativně nedávno zuřící spory ohledně „koronaviru a způsobech jeho léčby“.
Věda on-line
Nakonec se přeci jenom začaly prosazovat kritické hlasy. Některé na teoretické úrovni, jiné kritizují vágní vyjadřování autorů původní studie, kvůli němuž je těžké jejich pokus jednoznačně replikovat. A kdokoli se o to pokusil, shodných výsledků zatím nedosáhl, jako vědci na MFF UK.
Pokojový polovodič tedy prozatím nemáme. Namísto toho máme potvrzení, že ačkoli byl internet původně designován tak, aby vědě pomáhal, v současném stavu jí spíše škodí. Jako by dva roky koronavirové pandemie nestačily k vystřízlivění. Současný internet a sociální sítě propojující všechno ze vším třeba umožnili, aby nenápadná studie o tom, že když se člověk zbaví dalších parazitů, může lépe vzdorovat virové nákaze, „zmutovala“ v on-line prostředí tak, že se jí zaklínali lidé dožadující se veterinárních léčiv a vinící vlády se spiknutí s farmaceutickými firmami.
Samotný závěr tak záleží na tom, jestli jsem optimisté, nebo pesimisté. V prvním případě je jednoduché si myslet, že se korejští vědci prostě spletli, v následném nadšení si nedali moc práce se sepisováním zprávy a o zbytek se postaralo toxické prostředí sociálních sítí a internetu obecně. Horší případ je, že někdo přesně chápe, jak funguje a jak ho lze využít a zneužít. Vybere chytlavé, ale uvěřitelné téma (už žádné léky na rakovinu nebo superbaterie), dá si práci s vágním popisem, který zdrží vědce od rozporování a vše umně načasuje přímo doprostřed okurkové sezóny pro snadnější šíření. Důvodů se najde celá řada: od potřeby mít podporu pro grant, manipulace s cenami akcií nebo jen věčná honba za pozorností davu, která je v dnešním světě cennější než ona supravodivost.
