Termín byl poprvé na začátku století, kdy Cliff Arnall, britský psycholog z Cardiffské univerzity, vypracoval řadu vzorců, do nichž se snažil zahrnout vlivy, které působí na náladu člověka. To je jak počasí, tak délka dne, nebo umělé společenské faktory jako je náročnost dne v týdnu, nebo potíže s nově příchozím rokem. Mezi ně mohou patřit jak ekonomické problémy, tak i neschopnost dodržet své vlastní předsevzetí. Stačí trocha sčítání a dělení a najednou před sebou máte jasnou odpověď: třetí lednové pondělí raději nic nedělejte, nemá to smysl.
Taková jednoduchá a úderná pravda je všeobecně lákavá. Fenomén Blue Monday se začal šířit po sociálních sítích a brzy ho začala přebírat i mainstreamová média. Na rozdíl od mnoha jiných „internetových senzacích“, však tato přežila prvotní opadnutí zájmu a i po dvou dekádách její přítomnost ve veřejném prostoru stále zřejmá, tuto glosu nevyjímaje. Schválně se zkuste zamyslet nad tím, kolikrát jste dnes zmínku o „nejdepresivnějším dnu v roce“ viděli a v jaké souvislosti.
Přitom už rok nebo dva po prvním použití tohoto termínu se objevila rozsáhlá kritika jeho použití, kteoru shrnuje článek na theguardian.com. Podle něj jde o tzv. „bad science“ neboli pseudovědu. I když za prací stojí profesor a je plná moudře vypadajících vzorečků a argumentů, je špatná už jen ve své premise, že je možné počítat něco jako „všeobecnou náladu“. Nehledě na to, že množství proměnných by mělo být daleko vyšší, ať už jde třeba o počasí nebo aktuální události.
Od práce profesora Arnalla se rovněž distancuje jeho univerzita s tím, že s tímto tvrzením přišel v době, kdy už nebyl jejím zaměstnancem. I proto nejspíše kývl na nabídku cestovní kanceláře. Její reklamní sdělení je jednoduché: depresi můžete snadno překonat tím, že se začnete těšit na něco v budoucnosti. Například na letní dovolenou, kterou si už teď vyberete a pokud možno i z části zaplatíte.
Krize možností poznání
To, že se fenomén Blue Monday už přesto udržel naživo tak dlouhou dobu ukazuje jeden zajímavý fakt. Většina západního světa odmítla dogmatický vliv náboženství a vzniklé vakuum zaplnila vědou. A bohužel i pseudovědou.
Tomuto oboru se bohužel daří čím dál tím víc. Množství kandidátů je takové, že Český klub skeptiků Sisyfos má poměrně dost práce s tím, aby z nich vybral ty nejlepší kusy. A to není nic proti tomu globálnímu měřítku, kde už byl dávno odhalen život na Marsu, nalezen supravodič při pokojové teplotě a o akumulátorech nové generace ani nemluvě.
Až vám dnes někdo bude tvrdit, že se dnes máte cítit špatně, neposlouchejte ho.
Mohla by to být jen drobná nepříjemnost nebo snad i dobrá zábava. Jenže to by se nesměly stávat takové věci, jako byla například pandemie koronaviru. Kolik lidských životů si vyžádaly pseudovědecké studie o zázračných lécích nebo jiných zaručených postupech, už nikdy nikdo nespočítá.
Takže až vám dnes nebo jindy někdo bude tvrdit, že se dnes máte cítit špatně, neposlouchejte ho. V lepší případě vám chce jen prodat zájezd.
