Voyager 1 a 2 jsou doposud nejdéle fungující sondy, které plují vesmírem. Jako první byla vypuštěna Z Cape Canaveral 20. srpna 1977 sonda Voyager 2 pomocí nosné rakety Titan IIIE–Centaur a o dva týdny později, přesněji 5. září, byl vypuštěn Voyager 1. Obě sondy nesou osmistopý magnetofonový přehrávač pro záznam dat. V porovnání s dnešními mobily mají asi 3milionkrát menší paměť a data přenáší 38 000krát pomaleji než 5G.
Obě sondy jsou řízeny a provozovány NASA Jet Propulsion Laboratory a jsou jediné, kdo kdy zkoumal mezihvězdný prostor. Slunce a planety v naší Sluneční soustavě se nachází v heliosféře, která je vytvořena magnetickým polem Slunce a prouděním jejího větru směrem ven. Obě sondy se již nachází za heliosférou. „Během posledních 45 let byly mise Voyager nedílnou součástí poskytování znalostí a pomohly změnit naše chápání Slunce a jeho vlivu způsobem, který žádná jiná kosmická loď nedokáže,“ řekla Nicola Fox, ředitelka Heliophysics Division v ústředí NASA. Pokud vás zajímá, kde přesně se Voyagery nacházejí, NASA to umožňuje zjistit v reálném čase.
Voyager logged 45 years in space, making it the longest-lived NASA mission! 🛰️
— NASA Marshall (@NASA_Marshall) August 17, 2022
The Voyager team has adapted to challenges that come with operating such mature spacecraft, sometimes calling upon retired colleagues for their expertise.
Learn more HERE>> https://t.co/Kf0Pkgz3LE
Obě sondy byly nasměrovány k Jupiteru a Saturnu. I když první odstartoval Voyager 2, Voyager 1 se pohyboval rychleji a doletěl k planetám jako první, ale pokračoval dále k hranici heliosféry, kde z ní v roce 2012 vystoupil a zjistil, že blokuje 70 % kosmického záření. Voyager 2 se tak stal první a jedinou kosmickou lodí, která proletěla blízko Uranu a Neptunu. Po průzkumu planet se taktéž vydal za heliosféru a opustil ji v roce 2018. „Dnes, když oba Voyagery prozkoumávají mezihvězdný prostor, poskytují lidstvu pozorování nezmapovaného území,“ řekla Linda Spilker pro NASA, zástupkyně projektového vědce Voyageru v JPL.
Oba Voyagery jsou poháněny radioizotopovým termoelektrickým generátorem obsahujícím plutonium, které vydává teplo, jež se přeměňuje na elektřinu. Jak se plutonium rozpadá, tepelný výkon klesá a obě sondy postupně elektřinu ztrácejí. Aby mohly sondy stále fungovat, byly jim vypnuty systémy, které nejsou pro chod nezbytné. Ačkoliv již došlo k problému, kdy Voyager 1 začal vysílat nesmyslná data, nadále funguje. „Nevíme, jak dlouho bude mise pokračovat, ale můžeme si být jisti, že kosmická loď poskytne ještě více vědeckých překvapení, když bude cestovat dále od Země,“ řekla Suzanne Dodd, projektová manažerka Voyageru v JPL.
