Libí se mi sledovat staré filmy (řekněme z 20. století), kde vystupují novináři. Z dnešního pohledu se může zdát výsledek jejich práce jako scenáristická nadsázka: jakmile se jim podaří zveřejnit nějakou tu nepravost, na kterou během výkonu své profese přišli, má to okamžitý vliv. Politici minimálně odstoupí, pro mafiány si přijede policie a tak dále. Ale skutečné příběhy, jako třeba kauza Watergate, ukazují, že takto média do jisté míry fungovala.
V dnešní postfaktické době už se ale takové snažení zdá být zhola zbytečné. Ať už politik nebo jiná osoba udělá cokoli, na internetu a sociálních sítí k tomu můžete najít vysvětlení v přesně tom formátu, které odpovídá vašim názorům: a) je to skutečně zločinec, b) je to akce opozice, pro kterou se stal nebezpečný soupeř, c) je to jenom divadlo, aby Aštar Šeran odvedl pozornost od invaze ještěrů.
A stejný problém panuje i o obecnějších jevech, třeba tolik skloňované umělé inteligenci. Jakmile se objevily první generátory obrázků, začali někteří chápat riziko jejich zneužití. A na první skutečný případ jsme nemuseli čekat dlouho. Španělským městem Almendralejo otřásl skandál, když se zjistilo, že pomocí sociálních sítí zde místní omladinou kolují nahé fotografie řady studentek místní školy ve věku od 11 do 17 let. Mohlo by se zdát, že jde o místo u uvolněnějšími mravy, ale dívky žádné takové snímky nepořídily. Vše bylo vygenerováno pomocí AI partou mladíků – nicméně následná kyberšikana a z ní plynoucí problémy už byly až příliš skutečné.
Tato zpráva se do světových agentur dostala už někdy v září, ale pak zapadla. Jako by to, že někdo nafotí dvanáctileté děvče na volejbalovém tréninku a pak se jí pomocí falešných fotografií a instagramového profilu snaží vydírat, bylo něco, na co bychom si měli zvyknout.
Na scénu přichází Taylor Swift
Takových smutných případů se od té doby stalo nepočítaně. Až teprve, když se ve velkém začaly objevovat explicitní fotografie populární zpěvačky Taylor Swift, přišli někteří politici s návrhem řešení. Americké řešení se jmenuje Disrupt Explicit Forged Images and Non-Consensual Edits Act of 2024 a zjednodušeně řečeno dává možnost obětem lépe se bránit občanskoprávní žalobou.
Dalším problémem, který tato kauza odhaluje, je neschopnost kombinovaná s neochotou sociálních sítí řešit problematický obsah. Jak se holedbal Elon Musk při nákupu Twitteru, který později přejmenoval na X, hodlá zde otestovat hranice svobody slova. Na tu se prozatím dostal pouze dvakrát, a to v případě sledování svého soukromého tryskáče a právě s „nahou“ Taylor Swift. Protože však mezitím stačil propustit 80 % moderátorů obsahu, nezbylo mu nic jiného než kauzu řešit zákazem vyhledávání spojení „Taylor Swift“ nebo „Taylor Swift AI“. Nicméně pouhá změna zadání na „Taylor AI Swift“ přinesla v době psaní tohoto textu výsledky.
V posledním odstavci by onen fiktivní novinář z úvodu pojmenoval problém a snad i navrhl jeho řešení. Ale jak jsme řekli, svět se změnil a realita není film. Kombinace stále dokonalejší umělé inteligence a nekontrolovaných sociálních sítí tak pouze vyvolává nepříjemné obavy z toho, co by mohlo přijít.
