Hepatitida E byla dříve rozšířená spíše v zemích se sníženým hygienickým standardem, a to z důvodu, že se šíří především kontaminovanou vodou a špatnou hygienou rukou. V České republice a potažmo i v celé Evropě však počet nakažených roste, avšak hlavním zdrojem nákazy je infikované vepřové maso nebo zvěřina.
Pokud je maso nedostatečně tepelně připraveno, nakazí se člověk po konzumaci. „Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je proto velmi důležité zachovat hygienické standardy, umývat zeleninu, dostatečně tepelně upravovat maso a v zemích s nižším hygienickým standardem pít jen balenou vodu,“ uvedla v tiskové zprávě doc. MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D., zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.
V takzvaných covidových letech 2021 a 2022 Státní zdravotní ústav hlásil přibližně 300 případů ročně. V loňském roce se počet nakažených hepatitidou E navýšil na 684. Tento typ žloutenky je nebezpečný pro lidi s oslabeným imunitním systémem, jako jsou lidé po transplantaci orgánů, s autoimunitním onemocněním, nebo pacienti procházející chemoterapií.
Pro zdravého člověka žloutenka E nepředstavuje velké riziko v případě, že nepřejde do chronického stádia, tedy nepodařilo se akutní fázi nemoci překonat vlastní imunitou. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy – rychlé vazivovatění jater směrem k cirhóze. Již po roce chronického onemocnění může mít pacient cirhózu jater s příznaky dekompenzace, s tekutinou v břiše, může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována. Proto na ni musíme myslet,“ říká doc. Fraňková. Jaterní selhání také hrozí u nerozpoznané žloutenky E u lidí podstupujících protinádorovou chemoterapii. Přerušení léčby pak snižuje úspěch při onkologické léčbě.
Žloutenka typu C je v Česku nejvíce rozšířená a říká se jí také tichý zabiják, jelikož až 75 % nakažených vůbec neví, že nemoc má. „Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že může roky probíhat zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění – tedy jaterní cirhózu, a to může vést až k transplantaci jater,“ uvedl doc. MUDr. Jan Šperl, CSc., zástupce přednosty pro výzkum a výuku a odborný garant léčby virových hepatitid na Klinice hepatogastroenterologie IKEM. Minulý rok bylo v Česku nahlášeno 1 300 nových případů žloutenky C, což je doposud nejvíce v historii. Nejvíce se šíří mezi mladými lidmi.
