V Česku se poprvé potvrdil výskyt difylobotriózy. K nákaze došlo po konzumaci jiker

V Česku se poprvé potvrdil výskyt difylobotriózy. K nákaze došlo po konzumaci jiker
Fotografie: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR
  • Pacient se nakazil po konzumaci syrových jiker štiky pocházející z nádrže Lipno
  • Difylobotriózu způsobuje tasemnice škulovec široký
  • Nákaza je možná pouze po konzumaci syrových nebo špatně tepelně připravených sladkovodních dravých ryb

Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první případ difylobotriózy, kdy k nákaze došlo na území České republiky, tedy pacient se nenakazil nikde v zahraničí. Nákaza byla zjištěna z nádrže Lipno, která se tak může stát ohniskem nákazy. Riziko nakažení u lidí není ale příliš velké, může k němu dojít pouze v případě konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených dravých ryb jako je okoun či štika. Difylobotriózu způsobuje tasemnice škulovec široký a u většiny lidí nepředstavuje vážné zdravotní komplikace a léčba patří mezi snazší.

37letý muž se nakazil v jižních Čechách u přehrady Lipno v říjnu 2023 poté, co snědl kaviár ze syrových jiker štiky. Trvalo přibližně dva měsíce, než se u muže objevily žaludeční a střevní potíže a po uplynutí dalších dvou měsíců došlo k vyloučení části tasemnice. Vyšetření následně potvrdilo v těle přítomnost vajíček škulovce širokého a pacient se začal ihned léčit. „Vzhledem k tomu, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové ryby ani jiné syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované rybí produkty, lze považovat tuto nákazu za první prokázaný případ autochtonní difylobotriózy v České republice,“ uvedl Tomáš Scholz z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Tato střevní tasemnice může dorůst délky i několika metrů a než se jí nakazí člověk, musí projít přes dva mezihostitele – planktonní korýše a sladkovodní dravé ryby. U nich se vyvíjejí larvy ve vnitřních orgánech, svalovině, ale i ve vaječnících. Tyto larvy jsou pak pro člověka infekční. Odkud se parazit do Lipna dostal již nelze vystopovat. V dnešní době je tento parazit v Evropě spíše vzácností a jeho výskyt byl evidován v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku, Francii a také v určitých oblastech Ruska.

V květnu a srpnu parazitologové prověřili více než stovku dravých ryb žijících v Lipně, ale ani v jednom případě nebyly larvy parazita objeveny. „Podle našich závěrů není pravděpodobné, aby byla tasemnice zavlečena do Lipenské přehrady s vysazenými rybami nebo nakaženými buchankami. Nejpravděpodobnější je, že parazita do přehrady zavlekl turista z endemické oblasti, například z Ruska, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí,“ uvedl parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze