Už nějakou dobu slýcháme, že každý měsíc přinesl teplotní rekord. Bohužel nejde jen o letní měsíce, ale i o ty zimní. Podle World Meteorological Organization (WMO) se historicky poprvé zaznamenal 12měsíční úsek, kdy průměrná teplota Země přesáhla nárůst o 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Přesněji byla teplota o 1,64 °C vyšší než mezi lety 1850 až 1900. A stejně jako teplota vzduchu, stoupá i teplota mořského povrchu. Právě překročení hranice 1,5 °C se považuje za bod, kdy dojde k obrovským změnám klimatu a extrémnímu počasí.
Změny v počasí jsou jasně viditelné již nyní – střídání extrémního sucha a srážek, vlny veder, záplavy, redukce ledovců a celkově mořského ledu a s tím spojený vzestup hladiny moří. „Červen byl svědkem rozsáhlých a dlouhotrvajících vln veder v mnoha zemích, které měly velký dopad na všechny aspekty lidského života. To bylo ještě před tradičním vrcholem léta na severní polokouli, které nepochybně zažije extrémnější vedra. Rekordní teploty mořského povrchu velmi znepokojují životně důležité mořské ekosystémy a také poskytují energii pro supernabití tropických cyklónů – jak jsme viděli u hurikánu Beryl,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulo.
Nejvyšší nárůst teploty byl zaznamenán na jihovýchodě Evropy v Turecku a také na Islandu. Mimo Evropu pak teplota nejvíce narůstala ve východní Kanadě, na západě Spojených států, Mexiku, Brazílii, severní Sibiři i na západě Antarktidy. Ta má celkově rozsah mořského ledu o 12 % nižší, než je průměr v červnu. Doposud nejnižší rozsah byl však naměřen minulý rok, kdy byl mořský led 16 % pod průměrem.
🚨 Another red alert!
— World Meteorological Organization (@WMO) July 8, 2024
🌍 AVg global temperature has been 1.5°C above the pre-industrial era for 12 successive months, according to @CopernicusECMWF.
🌡️ It was the hottest June on record and the 13th month in a row to set a monthly temp record.
🔗 https://t.co/VcE6bOZeCO pic.twitter.com/IHvAPCUVbN
Teploty z předindustriální éry se používají podle insideclimatenews.org jako referenční bod pro podmínky před tím, než byla planeta ovlivněna emisemi skleníkových plynů od lidí. V roce 2016 vznikla kvůli změnám klimatu Pařížská dohoda, kterou podepsalo téměř 200 států a tím se zavázalo k dlouhodobé ochraně klimatu tím, že bude usilovat o snížení emisí, aby nárůst teploty nepřekročil v průměru 1,5 stupně Celsia. A ačkoliv se může zdát, že byla tato hranice překročena, Pařížská dohoda stanovila tento cíl pro období přibližně 20 let, tudíž je ještě brzy na to soudit.