Vítejte u dalšího dílu těch nejbizarnějších fobií. Dnes se zaměříme na další specifickou fobii, která člověka omezuje při běžném životě. Řeč bude tentokrát o pediofobii. Jedná se o iracionální strach z dětských hraček. Většina z nás si nejspíše představí panenku Chucky nebo Annabelle, ale tato fobie se může vztahovat na jakékoliv dětské hračky, třeba i plyšáky. Nejčastěji se však jedná o strach z humanoidních hraček, břichomluveckých loutek a klasických panenek na hraní.
O jakou fobii se jedná?
Pediofobie je iracionální strach z dětských hraček. Může se jednat pouze o určitý druh nebo o všechny hračky. Ačkoliv je zřejmé, že žádné vážné riziko z hraček nehrozí, pro lidi s touto fobií hračky představují nepřekonatelný strach, který je pro ně reálný. Fobii mohou mít i děti, které strach projevují podle healthline.com neutuchajícím pláčem nebo naopak záchvatem vzteku.
Ať už se dotyčná osoba bojí jakékoliv hračky, při kontaktu s ní nebo jen při myšlence na danou hračku může pociťovat extrémní úzkost a případně i záchvat paniky. Typickými projevy strachu pak jsou pocení, návaly horka, zvýšený tep, třes, dušnost, bolest na hrudi a strach ze smrti.
Jak fobie vznikne?
Vznik pediofobie může mít prakticky jakýkoliv důvod. Nejčastěji se však jedná o traumatickou událost, kde byla daná hračka (či hračky) součástí této události. U malých dětí může vzniknout fobie velmi snadno u jedné hračky, stačí, aby s ní byly strašeny nebo vyděšeny. Může se také rozvinout po hororových filmech, kde panenky ožívají a zabíjejí. Spouštěčem může být podle verywellhealth.com i Halloween, kdy lidé chodí v maskách.
Fobie může vzniknout také v některých kulturách, kde považují určité panenky za prokleté, případně se na nich provádí voodoo. Fobii si také může dítě převzít od rodičů a svoji roli zde hraje i genetika a citlivost.
Lidé s touto fobií se snaží co nejvíce vyhýbat místům, kde by mohli hračky vidět. I když se jedná pouze o jeden druh hračky a dotyčný neví, zda se nebude v místě, kde se bude pohybovat, nacházet, pro jistotu na místo nepůjde. Fobii často lidé skrývají, a tak se vymlouvají na jiné problémy či práci, aby se vyhnuli setkání na veřejných prostranstvích, kde by se mohly hračky nacházet. To vede k uzavřenosti a ztrátě kontaktu s lidmi.
Jak se fobie léčí?
Je důležité nejdříve fobii co nejlépe specifikovat u lékaře a určit, jaké hračky jsou největším spouštěčem strachu. Následně se pak fobie velmi dobře léčí za pomocí terapií. Nejčastěji jsou využívány dvě – kognitivně-behaviorální terapie a expoziční terapie. V začátcích léčby mohou pomoci také léky jako jsou antidepresiva a beta blokátory, které pomohou pacientovi lépe zvládat úzkosti a strach.
