Vítejte u dalšího dílu seriálu o těch nejzvláštnějších fobiích, které mohou lidi trápit. Dnes se zaměříme na panofobii, která zásadně ovlivňuje život a je potřeba ji co nejdříve řešit. Na rozdíl od jiných fobií, které mají vždy určitý spouštěč iracionálního strachu, u panofobie to může být cokoliv. Tento druh fobie totiž definuje strach ze všeho.
Jaké jsou příznaky této fobie?
Ačkoliv se může zdát, že strach ze všeho snad ani není možný, je tomu tak. Podle fearof.net se většinou jedná o jedince, kteří trpí vícero fobiemi, které se na sebe neustále nabalují, až vznikne neustálý strach a pocit, že se něco strašného stane. Tyto pocity zasahují do osobnosti člověka, ale i do pracovních povinností a každodenních úkonů. Lidé trpící touto fobií jsou v neustálém stresu, mají problémy se spánkem a špatné psychické zdraví přispívá k rozvoji dalších nemocí.
Ať už jde o jakýkoliv spouštěč, který vyvolá u dotyčného strach, začnou se u něj projevovat pocity úzkosti, strach z blízké smrti, dušnost, rychlý tep, pocení, třes, nevolnost, ale i pláč a nelogické jednání. Tím, že lidé s panofobií jsou prakticky neustále vystaveni pocitu, že se něco stane, mají také často vyšší hladinu adrenalinu, což může vést dlouhodobě k naprostému vyčerpání organismu.
Jak panofobie vznikne?
Jak jsme již na začátku naznačili, fobie může vzniknout z jiných fobií, které se postupně na sebe nabalují. Podle medicoverhospitals.in může být příčinou také traumatická událost nebo řada stresujících zážitků, které vedou k neustálému strachu. Příčinou mohou být omamné látky či nadužívání léků a svoji roli zde hraje i genetická predispozice a prostředí, ve kterém člověk vyrůstal.
Panofobie se rozděluje na pět základních forem, z nichž každá představuje spouštěče strachu. Generalizovaná panofobie je již všudypřítomný strach ze všeho a člověk má neustálou úzkost. Sociální panofobie je strach ze společenských akcí, interakcí s dalšími lidmi a celkové vyhýbání se jakýmkoliv aktivitám ve společnosti. Panofobie o zdraví se vztahuje ke zdravotním problémům, které vedou až k hypochondrii, jelikož má člověk neustále pocit, že je nemocný.
Existenciální panofobie představuje strach z neznáma, smrti a smyslu života. Lidé mají pocit nedůležitosti a upadají do depresí. Posledním je pak environmentální panofobie, kdy má člověk strach z ekologických katastrof. Neustále tak vede myšlenky sám se sebou, jak životní prostředí ochránit a nedokáže se soustředit na nic jiného.
Jak se panofobie léčí?
Tuto fobii (stejně jako i jiné) může diagnostikovat pouze lékař, který může určit, do jaké míry fobie zasahuje dotyčnému do života a podle toho nastavit léčbu. Při začátcích léčby se často nasazují tlumící léky jako jsou antidepresiva nebo léky proti úzkosti, aby pacient nebyl v neustálém stresu. Následně jsou využívány nejrůznější formy terapií. Nejčastěji se pak používá kognitivně-behaviorální terapie a expoziční terapie.
