Na Českomoravské vrchovině se vyskytuje vlk, který má telemetrický obojek. V posledních několika měsících se v této oblasti objevil už podruhé, jak ukázaly výsledky telemetrického sledování a pozorování v terénu. Vlk je opatřen telemetrickým obojkem od loňského jara, kdy byl odchycen v Polsku výzkumníky polské organizace SAVE – Wildlife Conservation Fund. O výskytu vlka informovala Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. V okolí Českomoravské vrchoviny se vlci objevují už od roku 2016. Většinou se ale jedná pouze o migrující zvířata. Více pozorovaných vlků výzkumníci zaznamenali jižně od Telče v roce 2019, ale ani v této oblasti se neusídlili na trvalo.
„To, že se tento vlk přesunuje na tak velké vzdálenosti – v posledních měsících se přesunul dvakrát od Králického Sněžníku na Vysočinu – dokládá, že pravděpodobně hledá družku a nové teritorium. Na Vysočině má k dispozici dostatek vhodné potravy, kterou jsou především srnci, jeleni či prasata divoká,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Nemáme hlášeny žádné škody na hospodářských zvířatech, přesto ale chovatelům doporučujeme, aby svá stáda preventivně zabezpečili. Na to poskytuje stát dotace, nově je možné žádat o náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku opakovaného výskytu vlka. Ta představuje částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na jinou organizaci pastvy, tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy. Chovatelé mají také nárok na náhradu škod v případě vlčího útoku. Víme, že přítomnost vlků znamená pro chovatele komplikace, právě proto jim stát podporu poskytuje. Pokud informaci o výskytu vlků dostaneme včas, můžeme chovatele v dané oblasti oslovit a navrhnout vhodná preventivní opatření,“ vysvětluje Václav Hlaváč.
Vlci putují na velké vzdálenosti. Jsou schopni uběhnout až několik desítek kilometrů za noc. Překážkou jim může být hustá zástavba a síť silnic. Přes dálnici D1 byly ve spolupráci AOPK ČR a Ředitelství silnic a dálnic vybudovány čtyři ekodukty, které mohou zvířatům sloužit k lehčímu překonání těchto překážek. U některých ekoduktů se musely vykácet stromy kvůli kůrovcové kalamitě. Vykácení stromů dočasně komplikuje využívání ekoduktů velkými savci.
„Během skoro čtyř měsíců pohybu telemetricky sledovaného vlka původem z Polska jsme s našimi dobrovolníky a spolupracovníky ověřovali desítky míst jeho častějšího zdržování a našli zbytky po konzumaci zhruba desítky srnců. Vlk se pohyboval na území šesti krajů včetně okraje Prahy, poznal tak značnou část naší krajiny. Přestože se pohyboval i v poměrně obydlených místech, jeho pozorování lidmi byla vzácná, přemisťoval se především v noci a lovil nejdostupnější divoce žijící kopytníky,“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně.
