Návrat vzorků z Marsu na Zemi patří k nejambicióznějším cílům moderní kosmické vědy. Program Mars Sample Return (MSR), vedený NASA ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, má přinést na Zemi horniny a půdní vzorky odebrané roverem Perseverance v kráteru Jezero. A právě tyto vzorky mohou obsahovat stopy dávného života na Rudé planetě. Jak však připomíná Leonard David ze space.com, projekt se v posledních letech dostal pod silný tlak. Opakované revize totiž ukázaly, že jeho náklady by mohly přesáhnout 11 miliard dolarů a návrat vzorků by se posunul až k roku 2040. V kombinaci s politickým tlakem na snižování výdajů se tak program ocitl na hraně přežití a podle aktuálních návrhů by mohl být celý dokonce ukončen.
A zatímco se ve Washingtonu vede debata o budoucnosti programu, rover Perseverance dál systematicky plní svou misi. Od přistání v roce 2021 nasbíral desítky pečlivě vybraných vzorků hornin, z nichž některé vykazují přítomnost organických látek. Tyto hermeticky uzavřené tuby jsou přitom už připraveny k vyzvednutí a návratu na Zemi – chybí však samotný dopravní systém. Pro vědce jde přitom o unikátní materiál, který by bylo možné analyzovat s přesností, jakou žádná sonda přímo na Marsu nikdy nenabídne.
Do tohoto nejistého amerického scénáře nicméně vstupuje Čína. Její plánovaná mise Tianwen-3 má totiž za cíl dopravit na Zemi přibližně 500 gramů marťanských vzorků už kolem roku 2031. Čínští vědci již dokončili předběžné návrhy přístrojů, vybrali potenciální přistávací lokality a plánují odběr jak povrchových, tak podpovrchových vzorků z hloubky až dvou metrů. Součástí mise má být také robotický vrták, rameno pro sběr materiálu a dokonce i dron schopný odebírat vzorky dále od přistávacího modulu. Hlavním cílem mise je přitom hledání stop současného či dávného života.
A aktuálně podle některých expertů hrozí, že Čína Spojené státy předběhne alespoň symbolicky – byť s méně pečlivě vybranými vzorky, než jaké připravila Perseverance. Odborníci také upozorňují, že americká mise není pouze vědecký projekt. Úspěšný návrat vzorků by totiž znamenal první start z povrchu Marsu, návrat z jeho oběžné dráhy a bezpečné přistání materiálu na Zemi. To vše jsou klíčové technologie pro budoucí pilotované mise.
Zároveň by detailní analýza vzorků umožnila posoudit rizika pro astronauty, včetně možné toxicity marťanského prachu a hornin. Bez těchto dat totiž bude lidská výprava na Mars výrazně riskantnější. Američtí zákonodárci i část odborné veřejnosti proto varují, že zrušení nebo další odklad mise by znamenal strategickou chybu. V sázce totiž není jen prvenství v návratu marťanských vzorků, ale i dlouhodobé postavení Spojených států ve výzkumu hlubokého vesmíru.
Souboj o návrat vzorků z Marsu tak, alespoň mně, připomíná závod USA a Sovětského svazu o Měsíc. I tehdy nešlo jen o vědu, ale o technologickou převahu a globální prestiž. A zatímco Měsíc byl symbolem dominance 20. století, Mars se dnes stává měřítkem schopností velmocí 21. století. Kdo zvládne tuto misi jako první, nebude jen vítězem v titulcích, ale i v určování dalšího směru kosmického výzkumu.
