NASA v listopadu vyslala k Marsu misi ESCAPADE – dvojici malých sond, které mají zkoumat magnetické pole planety a vliv slunečního větru na úbytek atmosféry. Nejde ale o další obří projekt typu Jamese Webba. Právě naopak. ESCAPADE má totiž být ukázkou nové znovuobjevené filozofie: levněji, rychleji a s vyšším rizikem.
Připomeňme, že mise, která odstartovala na raketě New Glenn od Blue Origin, je součástí programu SIMPLEx – tedy nízkorozpočtových projektů, kde se od začátku počítá s tím, že ne všechny přežijí. A historie je v tomto směru neúprosná – většina dosavadních misí této třídy měla problémy, některé dokonce skončily ještě dřív, než stihly začít vědecky pracovat.
NASA přitom rozděluje mise podle rizika od třídy A po D. ESCAPADE tedy nepřekvapivě spadá až na samotný konec škály. To znamená menší rozpočet (cca 94 milionů dolarů), minimum přístrojů, hodně komerčních komponent a výrazně volnější dohled NASA. Výsledek? Úspory všude, kde to jde. Mise využívá hardware z katalogu namísto zakázkových řešení, vývoj svěřila soukromým firmám jako Rocket Lab a Advanced Space a těží i z levnějšího „svezení“ na raketě, která by stejně letěla kvůli testovacím cílům svého provozovatele.
ESCAPADE má každopádně ambici zpřesnit pohled na to, jak Mars postupně přišel o atmosféru. To je hodnotná věda, ale spíš doplňující než přelomová. Například už proti starší misi MAVEN je totiž rozsah měření užší a technologicky konzervativnější. A právě tady se láme chleba celé strategie. Malé mise jednoduše neumí posouvat hranice technologií tak jako velké projekty. Neodpoví na otázky typu „existoval někde život?“ nebo „jak vznikají planety“. Spíš zaplňují mezery v detailu – levně, ale s omezeným dosahem.
Článek Ari Koeppela na space.com na druhou stranu velmi trefně upozorňuje, že NASA dnes nemá moc na výběr. Rozpočty jsou totiž pod tlakem, politická pozornost míří k pilotovaným letům a komerční sektor mezitím dramaticky zlevnil přístup do vesmíru. A to vše dohromady znamená, že pokud má planetární věda přežít, musí experimentovat. A ESCAPADE je přesně takový experiment. Pokud uspěje, stane se argumentem pro to, že víc malých misí může dát dohromady solidní vědecký výsledek. Pokud ne, zapadne do statistiky programu, kde se s neúspěchem tak trochu počítá.
ESCAPADE tedy pravděpodobně nenahradí velké, drahé a jinak ambiciózní mise. Ovšem může ukázat, že kombinace několika levnějších projektů s vyšším rizikem neúspěchu a větších projektů je schůdná cesta v době, kdy peněz není nazbyt, jak rád naznačuje Donald Trump, aby vyhověl svým voličům. To, zda půjde o začátek trendu, nebo jen o světlou výjimku, se každopádně ukáže až za pár let – vlastně až tehdy, kdy sondy skutečně začnou posílat data z okolí Marsu.
