Byla zahájena pozorování noční oblohy s cílem detekovat první zdroje, přičemž hlavním předmětem zájmu je historická supernova z roku 1054 známá jako Krabí mlhovina. Pozorování se provádí oběma teleskopy současně, což vědcům z Akademie věd ČR umožňuje přesnější rekonstrukci dráhy pozorovaných spršek iniciovaných vysokoenergetickými gama fotony. Kombinace snímků dalekohledů jim poskytuje trojrozměrný pohled na spršku sekundárních částic, díky němuž lze velmi přesně určit směr příletu původního gama fotonu.
(1/3) Na observatoři @ASU_AVCR v Ondřejově dnes instalovali dva Čerenkovovy teleskopy – největší optické dalekohledy v 🇨🇿. Pozorovací program přispěje k pochopení zásadních otázek vesmíru: Jaká je podstata kosmického záření a temné energie? Jaká je role černých děr? ... pic.twitter.com/gB7UMOTxj9
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) May 12, 2022
„Pozorovací program teleskopů přispěje k pochopení celé škály zásadních otázek o vesmíru. Našim hlavním cílem je pochopit fungování zdrojů kosmických fotonů s energií kolem 1 teraelektronvoltu, 1012 eV, což je asi biliónkrát více, než mají fotony viditelného světla,“ uvádí vedoucí vědeckého týmu SST-1M z Fyzikálního ústavu AV ČR, Petr Trávníček.
Konsorcium SST-1M plánuje v rámci mezinárodních projektů přemístit aparaturu po jejím odzkoušení na jinou pozorovací lokalitu ve vyšší nadmořské výšce. „Konsorcium SST-1M se zrodilo z myšlenky využít pro pozorování zdrojů gama fotonů teleskopu s 4metrovým primárním zrcadlem a s již osvědčenou optickou konfigurací, která se označuje jako Daviesův-Cottonův teleskop. Naše inovační snahy se v tomto ohledu soustředily na zdokonalení kamery – na Ženevské univerzitě máme k tomu ty nejlepší odborné předpoklady jak v oblasti projektového řízení, tak inženýrského řešení systému, fotosenzorů či ovládání teleskopu nebo analýzy dat,“ dodává k zapojení své instituce do projektu vedoucí mezinárodní spolupráce SST-1M profesorka Teresa Montaruli z Univerzity v Ženevě.
Zprovoznění teleskopů SST-1M v Ondřejově by nebylo možné bez zapojení polských vědců. Právě jejich zásluhou se podařilo zdárně vyřešit mechaniku teleskopu a digitální elektroniku kamery. „I Ústav jaderné fyziky H. Niewodniczańského v Polsku má rozsáhlé zkušenosti v oblasti motorizovaného ovládání a provozu teleskopu i v oblasti návrhu mechanické konstrukce. Krakovská univerzita pak vyvinula digitální elektroniku kamery,“ uvádí profesor Jacek Niemiec z Polské akademie věd.
(3/3) Na přípravě Čerenkovových teleskopů SST-1M se podílely @FZU_AVCR, @ASU_AVCR, @UPOlomouc, @ifjpan, @UNIGEnews a další instituce konsorcia SST-1M.
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) May 12, 2022
➡️https://t.co/t7nNgz22O8 pic.twitter.com/u8lPd6qXM5
Optiku obou teleskopů včetně výroby kvalitních odrazných vrstev a přesné justáže zrcadlových segmentů mají na starosti vědci a technici z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého, kteří spolupracovali s odborníky z Astronomického ústavu AV ČR i na přípravě pozorovací lokality v Ondřejově a uvedení teleskopů do provozu.