Webbův teleskop zobrazuje dokonale ostré snímky z Velkého Magellanova mračna

Webbův teleskop zobrazuje dokonale ostré snímky z Velkého Magellanova mračna
Fotografie: NASA
  • Webbův teleskop je aktuálně ve fázi finální kalibrace
  • Testovací snímek Velkého Magellanova mračna byl porovnán s již vyřazeným Spitzerovým teleskopem
  • Tým nyní zkontroluje všechny čtyři vědecké přístroje a vyzkouší i otáčení teleskopu při pozorování pohyblivých objektů

Od 25. prosince minulého roku, kdy byl teleskop Jamese Webba vypuštěn, se podařilo týmu téměř dokonale zarovnat veškeré jeho přístroje a aktuálně je na řadě finální kalibrace, která povede k uvedení teleskopu do plného provozu. „Jsem potěšen, že mohu oznámit, že zarovnání dalekohledu bylo dokončeno s výkonem ještě lepším, než jsme očekávali,“ řekl Michael McElwain, vědecký pracovník projektu Webb z Goddard Space Flight Center NASA.

NASA zveřejnila testovací snímek přístroje Mid–Infrared Instrument (MIRI) v jednotce 7,7 mikrometru. Fotografie zobrazuje část Velkého Magellanova mračna – satelitní galaxie Mléčné dráhy, která má husté hvězdné pole vhodné k testování teleskopu. Snímek od MIRI byl porovnán s předchozí fotografií pořízenou infračervenou kamerou NASA Spitzer Space Telescope v jednotce 8,0 mikrometru. Spitzerův teleskop od NASA je již vyřazen, ale poskytl porovnání, jak Webbův teleskop dokáže zobrazit detaily.


Z určitého hlediska můžete ocenit, že snímky z Webba budou lepší, protože má 18 zrcadlových segmentů, z nichž každý je větší než jediný segment, který tvořil zrcadlo Spitzerova dalekohledu,“ řekla Marcia Rieke z týmu Webbovu týmu.

Webbův tým několik následujících měsíců podle cbsnews.com stráví prověřováním, kalibrací a kontrolou všech čtyř vědeckých přístrojů. Budou také shromažďovat testovací snímky, aby zkontrolovali 17 různých provozních režimů. „V tuto chvíli charakterizujeme a kalibrujeme jak observatoř, tak vědecké přístroje,“ řekl McElwain. Posledním testem bude pozorování pohyblivých cílů. Ačkoliv je většina astronomických objektů tak daleko, že se zdají nehybné, není tomu tak u planet, asteroidů či komet v naší Sluneční soustavě. Je tak potřeba, aby byl teleskop schopen měnit směr během pozorování.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze