„V noci je tma a proto mají být lidé doma a spát.“ Takový názor jste nejspíše slýchali od svých babiček, leč tato jejich zásada pomalu zmizela s jejich věkem. Dnes je naopak noční život plný světel symbolem ekonomické prosperity a když už nic jiného, jak je světlo zárukou bezpečí. A to nesmíme zapomenout na všudypřítomný trend solární energie, který však schytává posměšky za to, že „mnohdy nesvítí“.
To všechno by chtěla řešit společnost Reflect Orbital, která nedávno požádala o licenci Federální komise pro komunikace (FCC) na vypuštění demonstračního satelitu s názvem EARENDIL-1 v dubnu 2026. Po navedení na oběžnou dráhu bude družice rozkládat zrcadlo o ploše 334 metrů čtverečních, které má nasměrovat sluneční světlo dolů k cílovým solárním farmám na Zemi. To by byl první krok k cíli společnosti, kterým je rozmístění konstelace 4 000 takových satelitů do roku 2030.
Vedle prodloužení výroby energie ze Slunce by takovéto odražené světlo mohlo pomoci při pěstování plodin, v oblastech po živelních katastrofách prodloužit den, nebo zpříjemnit lidem život během dlouhých nocí, zejména na severu. Takovýý příslib získal podporu velkých investorů a smlouvu na inovační výzkum malých podniků v hodnotě 1,25 milionu dolarů od amerického letectva.
Na papíře je tento koncept poměrně jednoduchý a zná ho každý, kdo někdy odrážel sluneční světlo kapesním zrcátkem. Podle astronomů Michaela J. I. Browna z Monash University a Matthewa Kenworthyho z Leiden University však tento přístup nemusí být v praxi tak účinný, jak Reflect Orbital doufá. Pokud je jedna družice o průměru 54 metrů 15 000krát slabší než polední Slunce, potřebovali bychom jich 3 000, abychom dosáhli 20 % poledního Slunce. To je hodně družic k osvětlení jedné oblasti a když se připočte rotace Země, bude jich zapotřebí zmňovaných 4000. A to v případě, že vše půjde podle plánu, řekli vědci serveru Gizmondo (gizmodo.com). Pokud do jednoho z těchto zrcadel narazí kus kosmického smetí nebo meteorit a způsobí jeho pád. Jakmile se tato věc zřítí, máte v podstatě obrovský maják, který nekontrolovatelně osvětluje části Země.
A i bez nehod by taková konstelace satelitů na obloze působila rušivě ještě více než často kritizovaný Starlink. Vědci také zdůrazňují, že tma má význam nejen pro astronomy, ale i pro celou přírodu včetně člověka, a doufají, že úřady při schvalování mise vezmou v potaz i jejich připomínky.
