Dron s označením DOFEC (Discharging Of Fire Extinguishing Capsules) byl vyvinutý pro účely hašení požárů ve výškových a vícepodlažních budovách. „Dron s pomocí palubních senzorů a umělé inteligence detekuje a lokalizuje požár pomocí infračervené kamery. Následně s pomocí speciálního mechanismu vystřelí do místa požáru půlkilovou kapsli s látkou, která požáru odebere teplo a sníží tak jeho intenzitu. Hasiči tím získají více času se do vyšších podlaží dostat a zachránit tím lidské životy,“ vysvětlil princip revolučního systému pro hašení požárů doc. Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) působící na katedře kybernetiky FEL ČVUT.
Skupina Multirobotických systémů z @CVUTFEL představila 7. října v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi nový dron autonomně vystřelující hasicí kapsli, který je schopný velmi rychle zasáhnout při požáru ve vícepodlažních budovách. https://t.co/qU1olzx27K pic.twitter.com/wEeB1ZzGfR
— ČVUT v Praze (@CVUTPraha) October 13, 2021
Podle dostupných informací zatím podobný systém nebyl nikde na světě nasazen. Jeho tvůrci hasící dron dimenzují tak, aby v budoucnu dokázal do požáru velmi přesně vstřelit až šest kapslí najednou. Přesné umisťování kapslí skrz okno, které si v budoucnu dron sám rozbije, je možné především díky vyspělému softwaru autonomního letu, stabilizace a detekce požáru termokamerou. Na vývoji tohoto komplexního systému robotici z FEL ČVUT pracují již od roku 2019. Testování v Brandýse nad Labem odhalilo, že v blízkosti budov vzniká odraz GPS signálu, což komplikovalo navigaci dronu v místě zásahu. Pro další prototyp proto skupina MRS počítá s využitím palubních senzorů pro lokalizaci dronu tak, aby se nemusel na GPS signál spoléhat.
Jeho výrobní cena bude v řádech nižších stovek tisíc korun
Na hardwarovém návrhu dronu, jehož výrobní cenu odhadují výzkumníci v řádech nižších stovek tisíc korun, se v rámci své bakalářské práce podílel student Vojtěch Nydrle. Pomocí programu navrhl velikost vrtulí či baterií a následně i jednotlivých dílů z uhlíkových kompozitů a hliníkových profilů. „Dron jsem vyráběl ve své dílně doma v době, kdy vypukla pandemie. Dlouho se čekalo na součástky, samotné sestavení už bylo rychlé. Devítikilový dron pohání elektromotory a ve vzduchu vydrží přibližně deset minut,“ uvedl student, který je aktuálně ve 2. ročníku magisterského programu Kybernetika a robotika na FEL ČVUT. Vojtěch Nydrle a jeho kolegové ze skupiny Multirobotických systémů už pracují na vývoji vyspělejšího prototypu dronu, který místo jedné hasicí kapsle jich unese šest a bude tak moci uhasit požár v bytě o rozloze šedesát metrů čtverečních.
To, že nové řešení má potenciál zásadně změnit způsob zásahu hasičů ve výškových budovách, uznává i zástupce Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje: „Velmi si vážíme, že jsme byli přizváni výzkumníky z Fakulty elektrotechnické ČVUT k tomuto výzkumu, vnímáme to jako zárodek možné budoucnosti, kterou je potřeba ještě dotáhnout z více hledisek, nejenom z technického a právního, ale také například z hlediska taktiky,“ řekl Jaroslav Gabriel, který je ředitelem územního odboru Mělník.
Užití dronů v rámci jednotek požární ochrany v České republice má před sebou budoucnost. V současnosti hasiči využívají drony pro monitoring místa zásahu, drony jsou standardně vybaveny kamerou a infrakamerou, ale pro hašení požáru se nepoužívají. Podle Jaroslava Gabriela se vzhledem k aktuální nosnosti a menšímu objemu hasební látky drony jeví jako perspektivní pro hašení v menších místnostech. U těch větších místností může být přínosem snížení intenzity hoření a získání času na evakuaci. Vedle Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje skupina Multirobotických systémů z FEL ČVUT navázala spolupráci s jejich kolegy z Plzeňského kraje. Možnosti využití autonomních dronů při hašení požárů jsou poměrně slibné. Kromě již zmíněného samotného hašení mohou pomoci při vyhledávání lidí nebo nebezpečných předmětů (například lahví s plynem).
Kompetence skupiny MRS v této oblasti vycházejí ze zkušenosti se soutěží MBZIRC v Abú Zabí, kde hašení ve vícepatrové budově bylo jednou ze soutěžních disciplín. Český tým v soutěži, která je považovaná za neoficiální mistrovství světa autonomních dronů, dlouhodobě patří mezi absolutní světovou špičku a loni ji vyhrál. „Při technicky velmi náročném letu v prostředí s kouřem se můžeme opřít o naše zkušenosti s prohledáváním podzemních komplexů v soutěži DARPA Subterrenean Challenge, které se naše drony zúčastnily v rámci širšího robotického týmu FEL ČVUT vystupujícího pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB,“ dodal Martin Saska. Při nedávném finále v Kentucky tým z FEL ČVUT ve virtuální části vybojoval stříbro a skončil šestý v soutěži fyzických robotů.
