Pokud máte rádi hlášky z Tarantinových filmů, okamžitě si zamilujete konverzace mezi Coltem a tajemnou Julianou, které jsou místy pěkně peprné a nešetří vulgarismy, ale také skvěle vystihují podivný vztah mezi postavami. Právě těmi totiž v podstatě celá hra začíná. Probudíte se na pláži a začnete prozkoumávat, co se na ostrově Blackreef děje a proč jste se vlastně probudili na pláži. Chvíli poté zjistíte, že jste uvězněni v časové smyčce, která se neustále opakuje a ze které na první pohled není možné uniknout.
Postupem času zjistíte, že smyčku bude přeci jen možné „prolomit“, ale v žádném případě to nebude jednoduché. Vše, co se odehrává na ostrově Blackreef, je totiž rozděleno do čtyř časových období (rána, dopoledne, odpoledne a večera) a čtyř různých lokací, které nelze navštívit v rámci jednoho časového období, například rána. K prolomení smyčky je přitom nutné odstranit osm „Vizionářů“, kteří stojí za zrodem všech podivností na ostrově Blackreef včetně neustálého opakování časové smyčky. Ti se však nacházejí na různých místech a jsou dostupní jen v určitý čas, zabít všech osm postav během jediného dne, což má mít za následek přerušení časové smyčky, tedy vyžaduje důkladnou znalost nejen ostrova, ale také aktivit a časového rozvrhu každého z Vizionářů v průběhu dne.
Krása Deathloop spočívá v tom, že je absolutně na vás, jakým způsobem budete hru hrát. Kterou část ostrova a v jaký čas začnete prozkoumávat, či kterého z Vizionářů se pokusíte odstranit nejprve. Stejně tak je na hráči, jaký arzenál a přístup se rozhodne zvolit. Můžete se plížit a nepřátele eliminovat potichu, nebo na ně naběhnout s kulometem. Každý vizionář má však kolem sebe obvykle nezanedbatelné množství bodyguardů, kteří dokáží Coltovi pořádně zatopit. Rozhodně tak není na škodu namísto pokusu o to všechny vystřílet během epické přestřelky, prozkoumat nejprve okolí a zvolit cestu nejmenšího odporu.
Podobně jako v megahitu Returnal se i v Deathloop postupem času učíte ze svých chyb, rozhodně se však nejedná (a to ani zdaleka) o tak náročnou hru jako právě Returnal. Colt má k dispozici jednu speciální vlastnost, která mu zajistí případný návrat mezi živé, pokud na své misi neuspějete a zabijí vás. V takovém případě máte rovněž možnost znovu získat nasbírané Residuum, což je speciální herní měna, která vám dovoluje si upravit arzenál tak, aby s vámi zůstal i v další časové smyčce. Během příštího dne by totiž jinak zmizel.
Musím říct, že rozhraní pro úpravu arzenálu na mě zpočátku působilo trochu nepřehledně a je patrné, že bylo vytvořeno spíše s myšlenkou na počítačové hráče, kteří používají k ovládání klávesnici a myš, po několika hodinách jsem si však vcelku zvykl. Přehlednost jednotlivých prvků v nabídce zbraní a jejich úprav, k čemuž se dostanete po každém opuštění lokace ostrova, by však mohla být i tak o něco lepší, rozuměj přehlednější.
Haptická odezva ovladače DualSense je u hry Deathloop fenomenální.
Čemu naopak nelze absolutně nic vytknout, to je haptická odezva ovladače DualSense, na které si dali vývojáři opravdu hodně záležet. Díky bohaté kolekci nejrůznějších střelných zbraní si užijete přehlídku nejrůznějších variant jemných i silnějších vibrací, které jsou zkrátka fenomenální. Hra také využívá integrovaný reproduktor ovladače, ze kterého na vás obvykle promlouvá Juliana, která je další důležitou postavou ve hře. Skvělý pocit ze střelby umocňují také hezké efekty explozí, létajících nábojů a podobně.
Kromě Vizionářů se občas setkáte i s Julianou, kterou ovládá umělá inteligence, případně jiný živý hráč. Jelikož se nemají Colt a Juliana zrovna v lásce, znamená zpráva o tom, že Juliana vstoupila do mapy automaticky přípravu na lítý boj. Nejvíc legrace si přitom užijete právě v případě, že Julianu ovládá jiný hráč. I to motivuje k důkladnému průzkumu prostředí a hledání alternativních cest, jak Julianě vpadnout do zad. Odměnou za to, že ji porazíte, vám bude speciální schopnost (případně upgrade této schopnosti), mezi nimiž najdeme například teleport, neviditelnost či schopnost odhodit nepřátele. V kombinaci s nožem pro tiché zabití, střelnými zbraněmi nebo výbušninami tak lze vymyslet poměrně originální způsoby, jak protivníky připravit o život a u toho si užít náležitou legraci.
A o tom Deathloop vlastně celý je. Máte se bavit u skvěle zpracovaných přestřelek a mít radost z nově objevených postupů, které si „odpracujete“ pečlivým průzkumem. Díky volnosti, kterou hráči Deathloop dává, navíc doslova vybízí k hraní i po dohrání hlavní příběhové linky, která bez problémů zabere klidně i 20 hodin. Přidáme-li k tomu skvěle napsané postavy, špičkový dabing, povedené hlášky a v neposlední řadě i velmi povedené vizuální zpracování bez bugů, jedná se o ideální zábavu na chladné podzimní večery.
Foto: Arkane Studios
