Planetární vědec a profesor na Kalifornské univerzitě v Berkeley, Burkhard Militzer, zveřejnil novou studii, ve které naznačuje, že se pod ledovými plynnými obry Uranem a Neptunem skrývají oceány, které jsou hluboké tisíce kilometrů. Jejich modrá barva na povrchu je způsobena atmosférou složenou převážně z vodíku a helia, a právě pod touto vrstvou se vědec domnívá, že se nachází vodní vrstva.
SpaceX odhalil kabiny pro Artemis III. Astronauti poletí k Měsíci stylově a pohodlně
Jeho hypotéza spočívá v myšlence, že se voda oddělila od jiné, hlubší vrstvy, která obsahuje horký vysokotlaký uhlík, dusík a vodík. Tlak způsobil, že byl vodík vytlačen z molekul metanu a amoniaku a vrstvy se tak rozdělily a již nemíchají. Vrstvení se dá přirovnat k vodě a oleji, kdy jednotlivé vrstvy na sebe navazují, ale nemíchají se, jelikož mají jinou hustotu. Těsně pod hustou atmosférou by se tak u obou planet mohl nacházet oceán. Počítačové simulace navíc potvrdily, že při teplotě a tlaku, který na planetách panuje, by se opravdu jednotlivé vrstvy rozdělily.
Rozdělení vrstev by také vysvětlovalo, proč Uran a Neptun nemají magnetické pole jako Země. Toto zjištění přinesla už v 80. letech kosmická loď Voyager 2. „Nyní máme, řekl bych, dobrou teorii, proč mají Uran a Neptun skutečně odlišná pole a velmi se liší od Země, Jupiteru a Saturnu. Je to jako ropa a voda, až na to, že ropa klesá, protože se ztrácí vodík,“ uvedl ke studii Militzer. Exoplanety, tedy planety obíhající v jiných planetárních systémech, mají často podobná složení jako Uran či Neptun. Takové planety se nazývají subneptunské a patří mezi nejčastěji objevované exoplanety.
What lies beneath the atmospheres of Uranus and Neptune? Diamond rain? Super-ionic water? A planetary scientist at UC Berkeley proposes an alternative theory. 🌌 https://t.co/r6wzKFmvvJ
— UC Berkeley (@UCBerkeley) November 25, 2024
V nové studii Militzer předpovídá, že pod atmosférou Uranu, která má téměř 5 000 km, se nachází vrstva s vodou, která má tloušťku asi 8 000 km. Pod ní se pravděpodobně nachází o stejné tloušťce vrstva bohatá na uhlovodíky a samotné jádro je velké asi jako Merkur. U Neptunu se předpokládají stejně tlusté vrstvy, a to i přesto, že je hmotnější než Uran. Jen jeho kamenné jádro je větší – odpovídá přibližné velikosti Marsu. Než se tato hypotéza ale potvrdí, budou muset vědci provést další experimenty a odpovědi by mohly přinést i mise, které NASA do budoucna k těmto planetám plánuje.
