Mravenci patří mezi nejběžnější živočichy, které v přírodě potkáváme – malí, organizovaní, pro mnohé fascinující. Většina z nich je skutečně neškodná a maximum nepříjemnosti představuje návštěva kuchyně během léta. Jenže existuje druh, který rozhodně není nevinný. Takzvaný mravenec ohnivý dokáže způsobit silnou bolest, rozsáhlé alergické reakce a v krajních případech i smrt. V posledních letech se navíc nenápadně, ale jistě rozšiřuje i v Evropě.
Je tomu už pár let, kdy mravenec ohnivý (Anoplolepis gracilipes) původem z Jižní Ameriky dorazil i k břehům Evropy, a od té doby se jeho adaptaci nepodařilo zastavit – daří se mu tak například na Sicílii. Důvodem je i to, že jde o jeden z nejinvazivnějších mravenčích druhů na světě. Nemá přirozené nepřátele, rychle se množí a jeho detailní kontrola je finančně extrémně nákladná. Podle serveru CNN zemřelo na kousnutí či bodnutí tohoto mravence v Jižní Americe více než 80 lidí.
Proč jsou ohniví mravenci tak nebezpeční?
Mravenci ohniví své oběti ve skutečnosti nekousnou, ale bodnou, obdobně jako vosy. Není to náhoda – evolučně jsou mravenci vosám velmi blízcí, a tak někteří z nich skutečně mají žihadla naplněná toxinem. Jejich bodnutí pálí tak intenzivně, že si vysloužilo označení „fire ant sting“ – jako by se vám do kůže vpil žhavý popel.
Po jediném bodnutí obvykle vznikají malé puchýřky, které během několika dnů praskají a hojí se. U některých lidí se však rozvine silná alergická reakce, protože jed mravence obsahuje specifické alkaloidy a proteiny, na které organismus reaguje prudce. Vzácně může reakce přerůst až v anafylaktický šok, který bez včasné léčby ohrožuje život.
Závažnější jsou ale případy opakovaného bodnutí celou kolonií – tehdy může dojít k toxickému přetížení organismu, masivním otokům a rozsáhlé kožní destrukci.
Nejde jen o bolest – jizvy mohou zůstat roky
Většina lidí si po bodnutí odnese jen nepříjemnou bolest a pár dní svědění. U citlivějších však vznikají hluboké pustuly, které se hojí pomalu a mohou zanechat trvalé jizvy. U některých pacientů trvá návrat k normálu i více než rok. Ojediněle se objevují případy, kdy se rána zanítí bakteriemi a průběh komplikují infekce, což prodlouží hojení až na mnoho měsíců.
Invaze v Evropě: Sicílie je teprve začátek?
Vědci se dlouho domnívali, že první stabilní kolonie ohnivého mravence se na Sicílii objevila až kolem roku 2022. Jenže poslední genetická a ekologická data naznačují, že se tento invazivní druh mohl v oblasti usídlit už kolem roku 2017, možná i dříve. To znamená jediné – mravenci měli dost času se přizpůsobit, vytvořit skrytá hnízda a rozšířit se do více lokalit, než vědci původně očekávali.
Obavy vycházejí hlavně z rychlosti šíření. Ohniví mravenci dokážou vytvářet takzvané „superkolonie“, které se táhnou stovky metrů a jsou propojené tisíci jedinců. V takovém množství představují nejen ekologické riziko pro místní faunu, ale i přímou zdravotní hrozbu pro obyvatele oblastí, kde se usadí.
Může se ohnivý mravenec dostat i do Střední Evropy?
Odborníci zatím uklidňují, že klima střední Evropy není pro tento druh ideální. Teplejší oblasti kolem Středozemního moře jsou pro něj mnohem vhodnější. Nicméně s postupující klimatickou změnou a oteplováním kontinentu nelze možnost přesunu dále na sever vyloučit.
Stačí několik zavlékacích incidentů – například přes kontejnerovou dopravu nebo při převozu rostlin – a mravenec ohnivý může zakládat nové kolonie i mimo současný areál výskytu. Vzhledem k jeho invazivní povaze jde o hrozbu, kterou vědci berou velmi vážně.
Jak se chránit před bodnutím ohnivého mravence?
- vyhýbat se místům s viditelnými mraveništi
- nezasahovat do kolonií ani zvídavě „nešťourat“ do hnízd
- při cestách do rizikových oblastí mít u sebe antihistaminika
- lidé s alergiemi by měli zvážit adrenalinový autoinjektor, samozřejmě po poradě se svým lékařem
Pokud k bodnutí dojde a na kůži se objeví rychlé otoky, potíže s dýcháním nebo rozsáhlý výsev pupínků, je nutné okamžitě vyhledat lékaře – anafylaktická reakce může postupovat velmi rychle.
Maličký vetřelec, který páchá velké škody
Mravenci obvykle patří k těm nejneškodnějším tvorům, se kterými se setkáme. Ohnivý mravenec je však výjimkou, která ukazuje, jak drobný a nenápadný živočich může zásadně změnit ekosystém i zdraví člověka. Jeho bolestivé bodnutí je jen první varování – skutečné riziko spočívá v rychlosti šíření a schopnosti ovládnout celé prostředí, kde chybí přirození nepřátelé.
